Text: Petr Zámečník
14. 10. 2019
I nejbohatší bydlí v nájmu…
Nájemní bydlení bývá v České republice považováno za poslední možnost. Téměř každý chce vlastnit svůj byt nebo rodinný dům skoro za každou cenu. Přesto i nejbohatší bydlí v nájmu.
Nájemní bydlení má řadu výhod oproti vlastnictví bytu či rodinného domu. V prvé řadě nevyžaduje vysoký vstupní kapitál, který se při koupi vlastního bydlení pohybuje v řádu vyšších statisíců až milionů korun. Odpadají také starosti se správou a opravami a je mnohem flexibilnější. Lze kdykoli změnit bydlení podle aktuální situace rodiny či podle vývoje v okolí bytu. I proto bydlí v nájmu i lidé s nejvyššími příjmy.
Tabulka 1: Podíl nájemního bydlení podle rozdělení příjmů domácností
| Čisté peněžní příjmy domácnosti | Podíl domácností bydlících v nájmu |
| nejnižších 10% | 35,0 |
| druhých 10% | 24,4 |
| třetích 10% | 17,0 |
| čtvrtých 10% | 17,4 |
| pátých 10% | 15,6 |
| šestých 10% | 18,6 |
| sedmých 10% | 19,0 |
| osmých 10% | 15,7 |
| devátých 10% | 15,7 |
| nejvyšších 10% | 11,2 |
Zdroj: ČSÚ
Nicméně je patrná jednoznačná závislost mezi příjmy domácností a nájemním bydlení: Čím vyšší čistý příjem domácnost má, tím méně z nich bydlí v nájmu. A tak u domácností patřících mezi 10 % s nejvyšším příjmem v nájmu bydlí jen 11,2 %, zatímco nejchudších domácností rovných 35 %.
Skutečnost, že nájemní bydlení využívají především domácnosti s nižšími příjmy, by měla být vzata v úvahu zejména při rozhodování o investici do investičního bytu. Zájem o nájem budou mít zejména lidé a domácnosti s nízkými příjmy, což limituje jak možnou výši požadovaného nájmu, tak to zvyšuje riziko neplatících nájemníků.
Tip: Proč bydlet v nájmu?
Vlastnické bydlení se v České republice stalo do značné míry ukazatelem prestiže. Navíc se lidé snaží uspořit na nájemném (přičemž opomínají další náklady vlastnického bydlení), které dlouhodobě roste minimálně tempem inflace, zpravidla ale tempem růstu mezd. Významným důvodem pro vlastnické bydlení je i snaha zajištění na stáří, kdy po splacení hypotéky zůstávají nezbytné náklady na bydlení v minimální výši (a o potřebné opravy se postará příští generace…).
Tabulka 2: Podíl vlastnického bydlení podle rozdělení příjmů domácností
| Čisté peněžní příjmy domácnosti | Podíl domácností bydlících | |
| ve vlastním domě | v bytě v osobním vlastnictví | |
| nejnižších 10% | 27,7 | 20,9 |
| druhých 10% | 31,5 | 26,6 |
| třetích 10% | 35,3 | 28,8 |
| čtvrtých 10% | 39,5 | 28,6 |
| pátých 10% | 40,3 | 29,2 |
| šestých 10% | 40,6 | 29,0 |
| sedmých 10% | 41,5 | 28,3 |
| osmých 10% | 43,5 | 30,0 |
| devátých 10% | 43,3 | 30,8 |
| nejvyšších 10% | 44,0 | 35,4 |
Zdroj: ČSÚ
Čím vyšší příjmy domácnost má, tím častěji bydlí ve vlastním rodinném domě či bytě. Z 10 % domácností s nejvyššími příjmy tak využívá vlastnické bydlení téměř 80 % z nich, zatímco 10 % domácností s nejnižšími příjmy necelých 50 %.
Největší rozdíly jsou u domácností s 30 % nejnižšími příjmy, poté se poměr vlastnického bydlení vyrovnává a až nejbohatší domácnosti znatelně více využívají osobní vlastnictví bytu.
Graf 1: Podíl domácností bydlících ve vlastním podle čistých příjmů
Zdroj: Vlastní zpracování z dat ČSÚ
Méně oblíbené je družstevní vlastnictví. To nejvíce využívají lidé ve třetím decilu (třetích 10 %) podle příjmů domácnosti, přičemž družstevní byt „vlastní“ 10,5 % jejich domácností.
Domácnosti s nejnižšími příjmy také často (v 10,7 % a v 10,1 % ve dvou decilech domácností s nejnižšími příjmy) využívají bydlení u příbuzných a známých. Je pravděpodobné, že důvodem je především tíživá finanční situace, která jim neumožňuje najít si samostatné bydlení. Variantu bydlení u příbuzných či známých přitom využívá jen 2 % domácností s nejvyššími čistými příjmy.
Tip: Nejvíce za bydlení zaplatí lidé bydlící v nájmu. Nejlevnější je nastěhovat se ke známým
