Nejvíce za bydlení zaplatí lidé bydlící v nájmu. Nejlevnější je nastěhovat se ke známým

Celkově lidé za bydlení měsíčně zaplatí 5 706 korun, což je 15,9 procent z průměrného měsíčního příjmu. Nejdražší je nájemní bydlení, kde lidé měsíčně za bydlení zaplatí v průměru 8 588 korun. Nejlevnější je bydlet u příbuzných, či přátel. V takovém případě pak výdaje klesají na polovinu.
Graf 1: Pravidelné výdaje za bydlení podle právní formy užívání

Zdroj: ČSÚ
Podle šetření Životní podmínky téměř desetina českých domácností platí za bydlení včetně energií více než 40 procent ze svých čistých příjmů. Přitom zhruba dvě třetiny z nich bydlí v pronajatém bytě a největší skupinu tvoří ženy v důchodu, které žijí sami.
Pokud člověk bydlí v bytovém domě, tak největší podíl jeho výdajů na bydlení činí nájemné nebo úhrada za užívání bytu. V rodinném domě pak jeho obyvatele nejvíce zaplatí za elektřinu. Nejlevnější položkou je pak v bytovém domě plyn z dálkového zdroje, kdežto v rodinném domě to je vodné a stočné.
Graf 2: Měsíční výdaje za bydlení podle položek (v Kč)

Zdroj: ČSÚ

Více lidí bydlí ve vlastním

ČSÚ v rámci svého šetření srovnal i podíl domácností podle právní formy v roce 2008 a 2018. Nejvíce lidí v minulém roce bydlelo ve vlastním domě, a to 38,7 procenta. Vlastní dům mělo nejvyšší procento lidí i před deseti lety. Druhé příčky se už ale liší. V roce 2008 23 procent lidí bydlelo v nájmu, loni už to bylo jen 19 procent. V roce 2018 mělo druhé nejvyšší zastoupení bydlení ve vlastním bytě. Z toho vyplývá, že loni bydlelo ve vlastní nemovitosti 67,5 procenta obyvatel České republiky, před deseti lety to bylo 60,6 procenta. Nejméně lidí pak bydlí u přátel či příbuzných.
Graf 3: Domácnosti podle právní formy bydlení

Zdroj: ČSÚ
Obyvatelé ČR jsou podle šetření nejvíce spokojeni s osobními vztahy a se svou prací. O něco horší to je s finanční situací domácnosti. Více jak polovina osob se v daném období čtyř týdnů cítila často klid a štěstí. Osamělost, prázdnotu, zoufalost či depresi, připustila jen třetina lidí. „Pouze 7 % Čechů předpokládá zhoršení své životní situace. Právě v tomto směru se výsledek nejvíce odlišuje od posledního šetření z roku 2013, kdy negativní očekávání uvedla více než pětina osob,” uzavřel Jiří Pekárek z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.

Lidí ohrožených příjmovou chudobou je víc

V roce 2017 bylo ohroženo příjmovou chudobou 9,1 procenta lidí, loni to bylo 9,6 procent. Potíže vyjít s příjmy mají stále stejné skupiny obyvatel. Patří sem hlavně matky samoživitelky a starší ženy v důchodu žijící samy. Pro necelých 18 procent domácností je velký problém vyjít s měsíčním příjmem.
„Hranice příjmové chudoby se liší podle typu domácností. Pro domácnost jednotlivce činí 11 963 korun za měsíc, u rodičů se dvěma menšími dětmi jde o 25 122 korun na domácnost,“ vysvětluje Simona Měřinská z odboru šetření v domácnostech ČSÚ.