Kolik státu přinesou „nemovitostní“ daně

Stát každoročně skládá účty. Ze státního závěrečného účtu pak lze vyčíst, jaký je přínos té které daně. Nejvyšší výnos pro veřejné rozpočty má daň z nemovitostí následovaná daní z převodu nemovitostí. Naopak zanedbatelná je daň dědická.

Majitelé pronajímaných nemovitostí odvádí navíc i daň z příjmů, pokud jsou jejich náklady nižší než výnosy z nemovitostí. V závěrečném účtu ovšem není možné určit, jaký díl na výnosu daně v objemu 1,5 mld. Kč za rok 2011 (další 3 mld. Kč získaly místní rozpočty) mají příjmy z pronájmu na všech příjmech rozpočtu získaných z podávaných daňových přiznání. Do této skupiny příjmů patří např. též příjmy z podnikatelské činnosti a další, které pravděpodobně budou v celkovém součtu dominovat. Stejně tak nelze vyčlenit prodeje nemovitostí a příjmy z nemovitostí inkasované právnickými osobami.

Daň z přidané hodnoty při pronájmu není nutné odvádět, a to ani plátcem daně. V takovém případě ale nelze uplatnit ani DPH na vstupu. Proto je v zákoně možnost určit si, že se pronájem do daně z přidané hodnoty začlení. To bývá výhodné zejména v případě pronájmu nemovitostí jiným plátcům DPH, neboť pak lze i veškeré nákupy materiálů a služeb uplatnit proti inkasované dani. V takovém případě je pak pronájem zdrojem této daně, ale opět z celkového závěrečného účtu nelze stanovit její podíl.

Daň z přidané hodnoty ale zaplatí i neplátce daně, pokud odebírá zboží a služby (např. stavební materiál a stavební práce) od plátce daně. Zjistit podíl jejího příjmu ovšem opět není možné.

Přínos lze zjistit u daně z nemovitostí, která je příjmem obcí a státní rozpočet z ní nemá ani korunu. Obecní rozpočty v loňském roce posílila 8,61 mld. Kč a představuje tak necelá 1,2 % daňových příjmů veřejných rozpočtů.

Snadné je také určit příjem státního rozpočtu z převodových daní, zejména u daně z převodu nemovitostí. Z ní v loňském roce stát získal 7,362 mld. Kč, tedy přibližně 0,73 % všech příjmů.

U daně dědické došlo k inkasu 78 mil. Kč, navíc se daň neplatí pouze ze zděděných nemovitostí, ale z celkového dědictví. Význam této daně je ovšem naprosto zanedbatelný. Jen pro srovnání: Prohibice tvrdého alkoholu přinese srovnatelný výpadek příjmů za 3 dny a necelé 3 hodiny jen na spotřebních daních.

Zjistit přínos darovací daně je ještě obtížnější. V loňském roce se tato daň začala platit i z darovaných emisních povolenek, čímž její výnos vzrostl téměř o 3 000 % na 4,279 mld. Kč. Bez emisních povolenek by byl její výnos srovnatelně zanedbatelný jako u dědické daně. V roce 2010 přinesla „neuvěřitelných“ 138 mil. Kč a zaplatila by tak 5,5 dne prohibice.

Výnosem veřejných rozpočtů z nemovitostí jsou také nejrůznější správní poplatky. Ty ale v závěrečném účtu nejsou rozděleny podle jednotlivých oblastí, a tak lze pouze konstatovat, že celkový výběr správních poplatků činil 2,42 mld. Kč.

Kolik stojí výběr majetkových daní

V roce 2004 pro ministerstvo financí vytvořila expertní skupina materiál Zdanění příjmů a majetku v České republice. Z něj vyplývá několik zajímavých skutečností v čele s náklady na výběr jednotlivých daní. Nejhůře z majetkových daní dopadla daň dědická, jejíž výběr je minimální, zato náklady na její administrativu jsou srovnatelné s ostatními daněmi.

Tabulka: Náklady na výběr majetkových daní

Zdroj: MF ČR

Od roku 2004 se ledasco změnilo. Kupříkladu daň z nemovitostí stoupla přibližně na dvojnásobek, čímž se při stejných nákladech na výběr podíl administrativních nákladů snížil na polovinu. Ještě větší posun zaznamenala darovací daň, pod níž byly zařazeny emisní povolenky – ty ale nejspíš opět odpadnou, neboť se plánuje jejich prodej namísto současného rozdávání.

Daň z převodu nemovitostí také nejspíš zaznamená další posun. Aktuálně je v poslanecké sněmovně návrh na zvýšení sazby daně ze 3 % na 4 %, což by mohlo způsobit zvýšení jejího výběru o třetinu.