Pátek 10. července. Svátek mají Libuše a Amálie.

Komu se vyplatí zrušení daně z nabytí nemovitých věcí?

Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí

Hana Bartušková

Už před několika týdny se vláda usnesla na tom, že daň z nabytí nemovitých věcí se bude rušit. Konečně, chce se zamumlat pod vousy. Po tom, co o tom ministryně financí mluví už měsíc, zastavila tím prodeje na trhu s nemovitostmi a co na to kupující čekají, aby věděli, co budou platit a kdy.

Konkrétní úprava zrušení daně zatím není známa. Usnesení vlády zatím jen stanovuje, že se bude rušit zákonné opatření Senátu č. 340/2013 Sb., o dani z nabytí nemovitých věcí a budou se upravovat další zákonné předpisy. Konkrétní návrh má připravit ministryně financí.

Viz: Usnesení vlády 

Ta už před nějakým časem avizovala, že by se daň z nabytí měla zrušit. Tím by se podpořil realitní trh a pomohlo by to pokoronavirové obnově ekonomiky. Zároveň už v té době ministryně Schillerová chtěla jako protiopatření zrušit daňové odpočty úroků z hypotéky a už delší dobu mluví také o změně časového testu pro platbu daně z příjmu při prodeji nemovitosti.

Zrušení daně z nabytí

Zrušit daň z nabytí nemovité věci není jen tak, tato daň je výrazným příjmem do státního rozpočtu. A pokud vám stát ta 4 % z kupní ceny nechá, tak je více než zřejmé, že si je bude chtít vybrat někde jinde. Pokud tak abstrahujeme od toho, že daň z nabytí je zcela nemorální zdanění peněz už dříve zdaněných a že je to naprosto absurdní daň, která nemá v našem daňovém systému nic dělat, tak je nutné se zároveň zeptat: opravdu na zrušení této daně jako běžní občané vyděláme? Nebo za to naopak státu připlatíme někde jinde?

Konečná podoba toho, co bude a nebude platit po zrušení této daně, ještě není známa. Ani vláda ještě nemá hotový návrh a bůhví, jaké připomínky k tomu bude mít Parlament. Můžeme ale vycházet z toho, co zatím Alena Schillerová slibuje a čím se už několik týdnů ohání.

  • Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí ve výši 4 %.
  • Zrušení daňového odpočtu za úroky z úvěrů na bydlení (hypotéky a stavební spoření).
  • Prodloužení časového limitu při prodeji nemovitosti, kdy neplatíte daň z příjmu, na 10 let, nebo až 15 let.

Z návrhu jasně vyplývá, že by státní rozpočet sice nechal v našich kapsách daň z nabytí při nákupu nového bydlení, ale zároveň by nám nic nevrátil na daňovém odpočtu. A taky by nejspíše zdanil více prodejů nemovitostí.

Vzhledem k tomu, že už dneska jsou některé nákupy nemovitostí od daně z nabytí osvobozeny (například při nákupu novostavby), tak tyto daňové změny by dopadly na obyvatelstvo nerovnoměrně.

Kdo vydělá na zrušení daně z nabytí

Koupě starého bydlení za hotové peníze by na tom nejspíše vydělala, kupující by neplatil daň a stejně by neměl ani daňové odpočty, které by mohl uplatnit. Pokud by ale nemovitost kupoval jako spekulační a tuto prodával po pár letech, tak by zaplatil 15% daň z příjmu i v případech, kdy by dneska tuto daň neplatil.

Při koupi starého bydlení na hypotéku by na tom byl kupující asi stejně jako dnes. Teď by nemusel platit daň z nabytí, ale také by nedostával daňové vratky při použití daňového odpočtu. Nemusel by daň zaplatit nyní, ale platil by vyšší daň z příjmu během následujících několika desítek let.

Nákup nemovitosti v novostavbě za hotové by na tom bylo naprosto stejně jako teď. Daň z nabytí se v tomto případě neplatí, neplatila by se ani nadále a odpočty na hypotéku stejně není možné uplatnit.

Nákup nemovitosti v novostavbě na hypotéku by pak na tomto jednoznačně prodělalo. Kupující by už nemohl uplatnit daňový odpočet úroků z hypotéky, neplatil by sice daň z nabytí, ale tu neplatí stejně, protože novostavby jsou od této daně osvobozeny.

Komu se zrušení daně nevyplatí

Dle vládního návrhu a předpokladům konečné úpravy to tak nejvíce odnesou rodiny s dětmi, které si častěji kupují právě byty v novostavbách. Zároveň si na tyto byty musí brát hypotéku, protože jinak nejsou schopni si novou nemovitost pořídit.

„Z našich zkušeností patří odečet úroků z úvěru od základu daně k poměrně hojně využívaným nástrojům. Poplatníci, kteří si pořídí bydlení v rámci prvoprodeje, daň z nabytí i při stávající úpravě neplatí a nově přijdou o možnost odpočtu úroků z daňového základu, takže jsou navrhovanou změnou zákona poměrně významně znevýhodněni,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Na druhou stranu na této úpravě vydělají kupci, kteří mají v plánu nákup starší nemovitosti. Sice jim stát zruší daňové odpočty na hypotéku, ale díky tomu, že nebudou platit daň z nabytí nemovitých věcí, tak v současnosti ušetří 4 % z kupní ceny. Neboli lepší peníze v kapse hned než po částech během následujících dvaceti let.

Přechodné období

Návrh zrušení daně z nabytí také počítá s tím, že daň nebude třeba platit už od letošního roku. V současnosti kvůli koronavirové epidemii platí odklad platby daně už pro nemovitosti koupené v prosinci 2019. Podle představy vlády by místo odkladu platby nastoupilo restrospektivně zrušení daně z nabytí jako takové. Daň tak nemusí platit ti kupující, kteří podali návrh na vklad nového vlastnického práva do katastru nemovitostí během prosince 2019. Pokud daň už zaplatili, tak jim bude vrácena.

Zároveň by ale mělo platit přechodné období i pro zrušení odpočtu úroků z hypotéky. Tento daňový odpočet by měli mít nárok uplatňovat i ti, kterým byla hypotéka sjednána do konce roku 2021. Nemožnost uplatit úroky z hypotéky jako daňový odpočet se bude vztahovat na smlouvy uzavřené od začátku roku 2022.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *