Lidé musí vydělávat stále více na své úvěry

Ke konci roku 2015 dosáhl celkový dluh obyvatel 1,8 bilionu korun. Počet dlužníků se sice meziročně o jedno procento snížil, celkový dluh se ale zvýšil o 5,1 procenta (o 87,4 miliardy korun). Dlouhodobý dluh, který zahrnuje hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, dosáhl 1,4 bilionu korun, zbylých 385 miliard korun byly krátkodobé úvěry na spotřebu. Z celkových více než 3 milionů dlužníků mělo dlouhodobý dluh o 3 tisíce lidí méně (1,1 milionu lidí) a krátkodobý dluh o 31 tisíc lidí méně (téměř 2,5 milionu lidí). Přes půl milionu lidí splácelo dlouhodobý i krátkodobý dluh zároveň.

Průměrná částka dlouhodobého úvěru na jednoho klienta dosáhla v loňském roce 1,3 milionu korun, což představuje meziročně nárůst o téměř šest procent, tedy o 69 tisíc korun. Průměrná částka krátkodobého dluhu připadající na jednoho klienta se meziročně zvýšila o osm procent, tedy o 9 tisíc korun na 127 tisíc korun.

Úvěrů v ohrožení je méně

Do problémů se splácením úvěrů se v loňském roce dostalo sice více lidí, ale dlužili méně. Ke konci roku 2015 dosáhla celková výše ohroženého dluhu 48,5 miliardy korun, což představuje meziroční pokles o 6 procent, tedy o 3,3 miliardy korun. Objem dlouhodobých ohrožených úvěrů se meziročně snížil o téměř 12 procent na 16,7 miliardy korun a počet klientů s dlouhodobým ohroženým dluhem o více než 10 procent. Objem krátkodobých ohrožených úvěrů poklesl o 3,2 procenta na 31,8 miliardy korun, ale počet klientů se zvýšil o 3,7 procenta.

U klientů, kteří mají uzavřeno více úvěrových smluv, se zvyšuje riziko, že se dostanou do problémů a přestanou splácet. Zatímco riziko nesplacení úvěru u klientů s jednou smlouvou je 13 procent, u klientů s více než pěti úvěrovými smlouvami je to 22 procent.

Při posuzování úvěruschopnosti byla v loňském roce zamítnuta žádost dvou třetinám žadatelů o úvěr kvůli nesplácení minulých závazků a přibližně třetině z důvodu hrozícího předlužení, tedy každá devátá žádost o úvěr.

^REKLAMA

„U klientů, kteří jsou sice prozatím schopni své finanční závazky splácet, se stává, že další úvěr by už finančně neunesli. Banky a finanční instituce si naštěstí tento fakt uvědomují a žadatele zodpovědně prověřují v komplexních registrech, jako jsou Bankovní a Nebankovní registr klientských informací, které obsahují informace o nesplácených i splácených dluzích,“ vysvětluje Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací. „Povinnost prověřit úvěruschopnost klientů komplexněji než doposud je obsažena i v aktuálně projednávaném zákoně o spotřebitelském úvěru, a mimo jiné i z tohoto důvodu se na náš registr v posledních měsících obrací mnoho společností, které se připravují na proces licencování u České národní banky,“ dodává Jiří Rajl.

Pozitivní úvěrové registry chrání před předlužením

Data Bankovního a Nebankovního registru klientských informací ukazují, jak důležité je vyhodnocovat jak negativní informace, tak i pozitivní informace z úvěrových zpráv. Pozitivní úvěrové registry totiž slouží věřitelům k lepšímu vyhodnocení míry rizika nesplacení úvěru konkrétního žadatele. „Informace o výši současných splátek úvěrů získané z pozitivních úvěrových registrů jsou mnohdy zásadní a mohou ochránit spotřebitele před jeho předlužením. Jsou stále důležitější také s ohledem na zvyšující se úvěrové zatížení spotřebitelů,“ říká Petr Kučera, výkonný ředitel společnosti CRIF – Czech Credit Bureau, která je organizátorem a poskytovatelem služeb pro Bankovní a Nebankovní registr klientských informací.

Spotřebitelé se zadlužují rychleji, než rostou jejich mzdy

Od roku 2007 vzrostla průměrná měsíční mzda z 20 957 korun na 26 287 korun, tedy o 25 procent. Na druhou stranu celkové zadlužení spotřebitelů se podle údajů České národní banky zvýšilo o 82 procenta, v loňském roce dosáhlo 1 183 745 milionů korun.

Zadlužení spotřebitelů tak v posledních osmi letech rostlo přibližně třikrát rychleji než jejich mzdy. Ještě v roce 2007 tak spotřebitel platil splátky úvěru ze své mzdy ve výši 21,7 procenta, v roce 2015 to již bylo 27,8 procenta.

Situace klientů, kteří se nacházejí na hranici předlužení, využívají k vlastnímu obohacení subjekty, které nejednají eticky. K vyšší ochraně spotřebitele by podle společnosti CRIF mohla vést povinnost využívat při poskytování úvěrů data z pozitivních registrů.