Lidé v bytové nouzi dostanou novou šanci. Pražané mají ale smůlu

Koncept Housing First (Bydlení především) vychází z toho, že lidé v bytové nouzi nemají prakticky žádnou šanci získat vlastní bydlení bez pomoci, a to ať už městské či soukromé. Problémy mají lidé s kaucí, zaplacením několika nájmů či postavením dlužníka.
„Šance na to, že zlepší svůj život (zbaví se závislostí, najdou si legální práci, napraví vztahy v rodině, zaměří se na vzdělávání dětí…) tak není příliš velká. Teprve po zajištění základní potřeby – bydlení – je možné s potřebnými pracovat na tom, aby dali svůj život do pořádku a začlenili se do většinové společnosti,“ uvedlo ministerstvo.
Bydlení je odrazovým můstkem k dalšímu začlenění i podle odborníka na bezdomovectví a sociální bydlení z americké University of Pennsylvania Dennise Culhaneho. „Výzkum ukázal, že poskytnout lidem ubytování je ten nejdůležitější první krok například k pracovnímu místu,“ uvedl.

Brněnský Rapid Re-Housing zafungoval

Pilotní projekt konceptu bydlení především byl spuštěn před dvěma lety v Brně pod názvem Rapid Re-Housing Brno. V rámci projektu bylo vylosováno 50 ze 421 rodin s dětmi, kterým byl poskytnut obecní byt s nízkým nájmem. Důležitou součástí projektu byla i sociální práce s rodinami.
Náklady projektu se sice vyšplhaly na 10 milionů korun, 95 % bylo ale hrazeno z Evropských strukturálních fondů. Zbytek mělo doplatit město. Projekt ale zaujal i řadu soukromých partnerů, a tak město ze svého rozpočtu nakonec zaplatilo pouze 150 tisíc korun.
Výsledky pilotního projektu předčily očekávání. Bydlení si po jednom roce od zabydlení udrželo 96 % rodin (48 z 50 rodin) namísto původnímu předpokladu 80 %. „Výsledky pilotního projektu jsou překvapivě dobré. 96 % náhodně vybraných rodin v bytové nouzi bylo schopno udržet si s poskytnutou podporou městský nájemní byt po dobu jednoho roku. Ukázalo se, že tento přístup navrací děti do rodin, zlepšuje zdravotní stav rodičů a dětí a šetří veřejné prostředky,” říká Štěpán Ripka, vedoucí výzkumného týmu z Ostravské univerzity.
Každá z 50 podpořených rodin rok od nastěhování snížila náklady veřejného rozpočtu v průměru o 31 tisíc korun. Brnu se tak podařilo díky projektu ušetřit celkem více než jeden a půl milionu korun. Podle analýzy nákladů a úspor projektu byl jeden z hlavních přínosů především v tom, že děti nemusely strávit 3 984 dní v ústavní a pěstounské péči.
Další osud projektu v Brně je však nejistý. „Z analýzy vyplývá, že myšlenka projektu funguje. Byl spolufinancovaný z rozpočtu města, a pokud by měl pokračovat, bude na něj nutné uvolňovat také další finance a pracovníky. Zabydlování se navíc neobešlo bez provozních komplikací a problémů. I z těchto důvodů se teprve budeme rozhodovat, zda projekt podpoříme i do budoucna a jakým způsobem. Každopádně teď máme k dispozici cenné podklady, které zcela jistě využijeme při dalším rozhodování,“ uvedl náměstek primátorky města Brna pro oblast sociální Robert Kerndl.

Praha si musí poradit sama

Podobně jako brněnský projekt bude fungovat i program podporovaný MPSV s tím rozdílem, že není určen pouze rodinám s dětmi. „Program Housing First  je určen jednotlivcům, párům nebo rodinám, které jsou aktuálně v bytové nouzi, a zároveň je zde alespoň jedna dospělá osoba, která potřebuje intenzivní a dlouhodobou podporu,“ stojí ve výzvě.
MPSV nebere prostředky na projekt z vlastní kapsy, ale použije evropské dotace. O dotaci v rámci Operačního programu Zaměstnanost (OPZ) na podporu konceptu Housing First mohou žádat obce či neziskové organizaci v celé České republice od 4. ledna letošního roku až do konce května. Praha ale na dotační program nárok nemá, přesto by koncept mohla vyzkoušet na vlastní pěst.
Podle pražského radního pro bydlení Adama Zábranského jde především o pomoc rodinám z ubytoven. Pro projekt jsou podle něj důležití především terénní pracovníci. Praha proto požádala MPSV o dotaci na terénní pracovníky, kterou by mohla získat do roka. „Do té doby se ale budeme snažit vyčlenit peníze z našeho rozpočtu, Praha na to peníze má,“ uvedl pro E15 Adam Zábranský.
V České republice bylo v roce 2015 zhruba 68,5 tisíce lidí bez domova, z toho více než osm tisíc nezletilých. V nejistém či nevyhovujícím bydlení žilo podle údajů MPSV z roku 2016 118 500 lidí, a to včetně dětí. Počet domácností, které pobírají doplatek na bydlení se v letech 2010 až 2014 ztrojnásobil na 74 tisíc. Doplatek na bydlení na ubytovnách či v azylových domech pobíralo v roce 2014 celkem 8 900 rodin. Lidé zůstávali na ubytovnách podle zprávy Deloitte z roku 2013 především právě kvůli nedostatku financí na kauci a zaplacení nájmu.