Úterý 18. června. Svátek má Milan.

Začala platit nová pravidla pro oddlužení. Co všechno se změnilo?

Monika Lukešová

Od 1. června platí nová pravidla pro osobní bankrot. Letos totiž došlo ke schválení novely insolvenčního zákona. Oddlužení je teď jednodušší a dosáhne na něj více dlužníků. Novela však podle některých odborníků přináší nemalé komplikace.

Jednodušší začátek oddlužení

Vyhlásit osobní bankrot už není limitováno podmínkou, že v průběhu trvání oddlužení musí dlužník splatit minimálně 30 procent svého dluhu. Někteří lidé s dluhy mohou nově využít zkrácenou variantu oddlužení, což znamená, že pokud z dluhu dokáží do tří let splatit nejméně 60 procent, budou od zbytku dluhu osvobozeni.

Stále platí, že dlužník musí mít dluh minimálně u dvou věřitelů. Splátky musí být více jak 30 dní po splatnosti a žadatel sám bez pomoci není schopen své dluhy nadále splácet.

Výrazným zjednodušením je, že dlužníci již nově k návrhu nebudou muset přikládat přílohu v podobě kompletního seznamu svých dluhů. Zároveň také nově nebudou muset předkládat přehled o svých očekávaných příjmech v příštích 5 letech, ale pouze pro následujících 12 měsíců,“ popisuje nová pravidla Oldřich Řeháček, insolvenční správce z kanceláře Administrace insolvencí City Tower.

Vyhlásit osobní bankrot může více dlužníků

Oddlužení je nově přístupnější i lidem, kteří za minulých podmínek osobní bankrot vyhlásit nemohli. Povinnost splatit minimálně 30 procent dluhu během pěti let tak ze zákona zmizela. „Co se týče výše spláceného dluhu, jedinou podmínkou bude, že dlužník musí být schopen věřitelům dohromady každý měsíc uhradit alespoň tolik, kolik činí odměna a hotové výdaje insolvenčního správce. Tedy 900 korun měsíčně. Pokud má ale dlužník stanoveno výživné, musí být schopen platit i je,“ přibližuje novinky Oldřich Řeháček. Dohromady musí tedy dlužník každý měsíc zaplatit minimálně 1 800 korun, popř. 1 989 (1 089 Kč + 900 Kč), v případě, že je insolvenční správce plátcem DPH.

Slovo bude mít i soud

Soud posoudí, zda dlužník vynaložil veškeré úsilí k tomu, aby věřitelům splatil co nejvyšší část ze svého dluhu, a to v případě, když se mu podaří během pěti let splatit alespoň 30 procent dluhu.

Pozitivní zprávou je, že dlužníkovi zůstane víc peněz. Podle novely zákona totiž bude částka, nad kterou se dlužníkovi srazí zbytek čisté mzdy bez omezení zvýšena na dvojnásobek, konkrétně na 19 286 korun.

Podmínky pro oddlužení se zmírnily i pro lidi pobírající invalidní a starobní důchod. Oddlužení se mohou dočkat již po třech letech a nevztahuje se na ně podmínka splatit minimálně 60 procent dluhu. Dlužníkům z této skupiny bude stačit, pokud budou věřitelům splácet 900 korun měsíčně.

Kritika novely

Skoro žádná novela zákona se neobejde bez kritiky. Nadační fond proti dluhové pasti odhalil chybu, ze které by mohli těžit pouze obchodníci s chudobou.

Nově insolvenční správce neprodá nemovitost, jen pokud se proti tomu zajištěný věřitel neohradí. Ten k tomu nemá sebemenší důvod a obrání dlužníka o střechu nad hlavou tak proběhne ještě snáze než v minulosti. Sluší se doplnit, že tento prodej mimo dražbu je zpravidla uskutečněn za cenu nižší než tržní, což zákon umožňuje v § 289 odst. 2, aniž by k tomu potřeboval souhlas soudu, viz § 293 odst. 2,“ popsal evidentní budoucí průběh zacházení s dlužníky David Bascheri z Nadačního fondu proti dluhové pasti.

Na další komplikaci upozorňuje Tomáš Richter z pražské kanceláře mezinárodní právní firmy Clifford Chance LLP: „Směrnici je třeba zapracovat do českého insolvenčního zákona inteligentně tak, aby nenarušila systém oddlužování spotřebitelů. Ten sice bude od června podstatně revidován, ale základy, na kterých tu deset let funguje, už se usadily. Soudci, insolvenční správci, dlužníci i věřitelé jsou na něj zvyklí.“ Richter dále varuje před variantou sjednotit režim oddlužení podnikatelů i spotřebitelů na základě evropských pravidel, což předpis rovněž umožňuje. „Evropská směrnice předepisuje pro oddlužení podnikatelů mírnější kritéria, než jaká se budou v Česku uplatňovat na oddlužení spotřebitelů. Objem podnikatelského dluhu je přitom jen zlomkem dluhu spotřebitelského. Pokud bychom tedy přistoupili k prostému sjednocení na základě požadavků směrnice, znamenalo by to, že ‚necháme ocas vrtět celým psem‘,“ říká Richter.

 

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *