Úterý 20. srpna. Svátek má Bernard.

Nad českou ekonomikou se stahují mračna. Domácnosti spoří, šance na vyšší sazby ČNB klesají

Jana Zámečníková

Nejnovější údaje ČSÚ potvrzují, že se nad českou ekonomikou vznášejí mračna. Zpomalení ekonomiky pociťují i domácnosti, které si i přes pokračující růst reálných příjmů začínají ve větší míře ukládat úspory na horší časy. Současná situace také nahrává odkladu vyšší sazeb ČNB.

Růst české ekonomiky v loňském roce zpomalil z předloňských 4,5 procenta na 2,9 procenta. V závěrečném čtvrtletí loňského roku vzrostl hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 2,6 procenta a mezičtvrtletně o 0,8 procenta. Vyplývá to ze zpřesněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Ještě na začátku března odhadoval ČSÚ loňský růst české ekonomiky na tři procenta a ve čtvrtém čtvrtletí meziroční nárůst o 2,8 procenta a mezičtvrtletní o 0,9 procenta. Růst HDP táhly v loňském roce především investiční výdaje a spotřeba domácností.

„Očekávám, že letos růst HDP České republiky zpomalí do oblasti 2,7 %: riziko ve směru výraznějšího zpomalení představuje slabší růst na našich hlavních exportních trzích, v prvé řadě v eurozóně, česká ekonomika by ale měla být chráněna nadále silnou domácí poptávkou. Spotřeba domácností zůstává rozjetá díky situaci na trhu práce a též díky růstu penzí, investiční výdaje pak budou živeny jak potřebou firem doplňovat výrobní kapacity, tak přílivem prostředků z rozpočtu EU,“ uvedl Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

Růst příjmů domácností byl nejrychlejší za 16 let

Příjmy domácností rostly v loňském roce reálně o 4,7 procenta. Podle statistiků šlo o nejrychlejší růst za posledních 16 let. „Dynamický růst mezd se projevil v meziročním navýšení mzdových nákladů u podniků o devět procent. Pokračoval tak trend snižování míry jejich ziskovosti. Jelikož velká část podniků patří zahraničním vlastníkům, mělo to i přímý dopad do odlivu důchodů do zahraničí,“ uvedl Vladimír Kermiet, ředitel odboru národních účtů ČSÚ.

V mezičtvrtletním srovnání ale růst reálných příjmů zpomalil. Zatímco meziročně v posledním čtvrtletí loňského roku rostly reálné příjmy o 4,6 procenta, mezičtvrtletně se zvýšily o 1,6 procenta. Reálná spotřeba domácností rostla ještě mírnějším tempem, a to mezičtvrtletně o 0,9 procenta a meziročně o tři procenta.

„To znamená, že se poněkud snížil jak prostor, tak ochota domácností dále zvyšovat spotřebu a zpomalení růstu spotřeby domácností potvrzují i zveřejněné zpřesněné údaje o vývoji HDP v závěru roku 2018. Vzhledem k situaci na trhu práce a též vzhledem k růstu nemzdových příjmů domácností lze předpokládat, že spotřeba domácností poroste velmi slušně i letos a zůstane tak jedním z klíčových faktorů růstu HDP jako celku,“ uvedl Radomír Jáč.

Domácnosti tvoří rezervy na horší časy

Pomalejší růst spotřeby domácností v porovnání s příjmy domácností vedl k vyšší míře úspor domácností. Míra úspor domácností dosáhla v loňském roce 10,8 procenta, tedy o 1,4 procentního bodu více než o rok dříve. Mírně vzrostla i míra investic domácností, a to o 0,2 procentního bodu na 9,4 procenta.

Jen během posledního čtvrtletí 2018 se míra úspor vyhoupla na 11,7 procenta. Průměrný měsíční příjem ze zaměstnání se za celý loňský rok reálně zvýšil o pět procent na 32 147 korun.

„Zdá se, že domácnosti citlivě vnímají rizika, která se nad ekonomikou vznášejí a začaly tvořit opatrnostní úspory. Opatrnost se v posledním čtvrtletí začala projevovat i v odměňování zaměstnanců. Průměrná mzda výrazně zpomalila svou dynamiku. Nicméně i pomalejší růst mezd ubral ze ziskových maržích podniků. Míra zisku se tak podle ČSÚ dostala ve čtvrtém čtvrtletí na 46,6 procenta,“ vysvětluje Viktor Zeisel z Komerční banky.

Argumentů pro ponechání sazeb ČNB přibylo

Čerstvě zveřejněné údaje ČSÚ ukazují, že by se oddechový čas, který si Česká národní banka (ČNB) vzala od zvyšování základních sazeb, mohl prodloužit.  „Slabší růst HDP, mírně se snižující míra zisku nefinančních podniků a růst míry úspor domácností, naznačují, že si ČNB může vzít ještě další čas na rozmyšlenou při svých úvahách, zda a kdy dále zvýšit měnově-politické úrokové sazby,“ uvedl Radomír Jáč.

Na druhou stranu celkový vývoj české ekonomiky nahrává spíše zpřísňování měnové politiky ČNB. „Zda a kdy se ale centrální banka k dalšímu zvýšení svých úroků odhodlá, bude záviset především na hospodářském vývoji v eurozóně a na celkové situaci ve světové ekonomice a na globálních finančních trzích,“ dodal Radomír Jáč.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *