Náklady na bydlení? Rostou pomaleji než ostatní ceny

Náklady na bydlení tvoří v průměru přes 25 % výdajů domácností. Nejedná se pouze o nájem, ale i o další poplatky a platby související s bydlením, jako jsou energie, vodné a stočné či běžná údržba a drobné opravy. Utkvělou představou přitom bývá, že náklady na bydlení neustále rostou. Ano, rostou, ale často pomaleji, než by se na první pohled zdálo.
V posledních dvou letech náklady na bydlení rostou pomaleji než index spotřebitelských cen – inflace. Kupříkladu v roce 2016 vzrostla inflace v průměru o 0,7 %. Náklady na bydlení jen o 0,6 %. V letošním roce (do října) vzrostly ceny oproti průměru roku 2015 o 3 %, zatímco náklady na bydlení pouze o 2,1 %.
Tabulka 1: Porovnání růstu cen a nákladů na bydlení v ČR (průměr roku 2015 = 100)

Zdroj: ČSÚ
Za ohroženou skupinu bývají považováni penzisté. Vzhledem k jinému složení spotřebního koše na ně zpravidla dopadá zvyšování cen (inflace) více než na průměrnou populaci. Minimálně v posledních dvou letech toto ale neplatí.
Zatímco v roce 2016 dosáhl růst cen 0,7 % a v roce 2017 vzrostly oproti roku 2015 o 3 %, penzistům narostly pouze o 0,6 %, resp. 2,7 %. Ještě znatelnější jsou náklady na bydlení, které seniorům v průměru do roku 2017 nevzrostly vůbec.
Tabulka 2: Porovnání růstu cen a nákladů na bydlení penzistů v ČR (průměr roku 2015 = 100)

Zdroj: ČSÚ
Český statistický úřad sleduje odděleně ještě cenovou hladinu v Praze. A Pražané podle statistik jsou na tom stran růstu nákladů na bydlení hůře. V roce 2016 sice ceny rostly v průměru stejně jako v celé České republice, o rok později již začaly pražské ceny růst rychleji. A ještě znatelnější je to u nákladů na bydlení.
Praha je oblastí, kde náklady na bydlení v uplynulých dvou letech rostly rychleji než průměrné ceny, a to zejména v roce 2016, kdy byl jejich růst oproti inflaci dvojnásobný. Naopak v roce 2017 náklady na bydlení v Praze zpomalily a ani na inflaci nedosáhly. Ceny v roce 2017 vzrostly oproti průměru roku 2015 o 3,2 %, náklady na bydlení o 3,3 % – ovšem v samotném roce 2017 došlo ke znatelně nižšímu růstu nákladů na bydlení, než jakým tempem rostly průměrné ceny.
Tabulka 3: Porovnání růstu cen a nákladů na bydlení v Praze (průměr roku 2015 = 100)

Zdroj: ČSÚ

Náklady na bydlení: Ďábel je v detailu

Průměrné náklady na bydlení se drží poměrně zkrátka a inflaci (s výjimkou Prahy) nepřekonávají. To je ale dáno mimo jiné nízkým růstem (a mimo Prahu dokonce poklesem) cen energií a paliv. Kupříkladu nájemné rostlo rychleji než průměrné ceny.
Tabulka 4: Porovnání růstu cen a nájemného (průměr roku 2015 = 100)

Zdroj: ČSÚ
A ještě patrnější je to u vlastnického bydlení. Ceny nemovitostí sice nejsou do indexu spotřebitelských cen přímo zahrnuty, ale jsou zastoupeny prostřednictvím tzv. „imputovaného nájemného“. To vzrostlo do října 2017 oproti průměru roku 2015 v České republice o 7,1 % a v Praze dokonce o 9,2 %.
Tabulka 5: Porovnání růstu cen a imputovaného nájemného (průměr roku 2015 = 100)

Zdroj: ČSÚ

Výdaje na bydlení? Čtvrtina domácího rozpočtu

Výdaje domácností na bydlení dosahují v průměru čtvrtiny rozpočtu domácností. Neznamená to, že se ceny bydlení nezvyšují či nesnižují oproti průměrným cenám. Pouze domácnosti přizpůsobují bydlení svým finančním možnostem. I proto se v posledních letech stavěly spíše menší byty…
Čtvrtinu výdajů domácnosti na bydlení podporuje i stát prostřednictvím sociálních dávek. Na příspěvek na bydlení má nárok domácnost, jejíž náklady na (přiměřené) bydlení přesahují 30 % příjmů (v Praze 35 %).