Sice je podle studie více jak 70 procent lidí v České republice spokojeno se svým životem, ale budoucnost jim dělá vrásky. Ve světlé zítřky nevěří dvakrát více lidí než v devadesátých letech. Například zlepšení ekonomické situace v horizontu pěti let dnes čeká jen čtvrtina Čechů.
O nás ale trápí je pocit nespravedlnosti. Na začátku 90. let bylo 30 procent lidí přesvědčeno o tom, že se společnost stává spravedlivější, dnes je to jen každý šestý. „Ve zkratce se dá říci, že se máme lépe, ale cítíme se hůře. Z naší analýzy se zdá, že na vině je hlavně strach Čechů z budoucnosti. Pocit ohrožení v české populaci narůstá, v posledním roce je navíc vydatně přiživován i komunikační ofenzivou ‚apokalyptiků‘,“ komentoval data řídící partner KPMG ČR Jan Žůrek.
Češi oproti roku 1990 mají výrazně vyšší reálné mzdy. Obtížně vychází s příjmem o hodně méně lidí a naopak vzrostl počet lidí, kterým se daří spořit. Také vztahy a důvěru mezi lidmi hodnotí občané České republiky lépe. Přesto se 71 procent z nich domnívá, že se společnost nevyvíjí dobrým směrem. V roce 1993 přitom byly o opaku přesvědčeny celé dvě třetiny společnosti (66 %).
Majetek přes milion korun? Žádný problém
Podle studie má majetek v hodnotě přes jeden milion korun 62 procent domácností. Při zhodnocení inflace mělo v roce 1995 majetek odpovídající dnešnímu milionu pouze 46 % domácností. Dvě třetiny tvoří nemovitosti a jiný majetek a třetina jsou finance.
Zvýšily se i platy. Od roku 1993 je česká průměrná reálná hrubá mzda o 94 procent vyšší. Navíc už deset let navíc neroste relativní rozdíl mezi průměrem a mediánem mezd, což naznačuje, že se nerozevírají nůžky mezi vyššími a nižšími příjmovými skupinami.
REKLAMA
Oproti tomu ale roste zadluženost. Většina Čechů nestačí na bydlení a výdaje sama, takže se musí zadlužit. Oproti roku 1993 narostly dluhy domácností, hlavně kvůli dostupnějším hypotékám, téměř na pětinásobek (v reálných částkách očištěných o inflaci). V posledních deseti letech tak více než 70 procent všech prostředků z úvěrů domácností směřuje právě a stabilně do bydlení.
O studii
Analyzovaná data pochází primárně od Střediska empirického výzkumu (STEM), které provádí nejdelší kontinuální sledování trendů v ČR. Data jsou průměrována za roky 1990–1993 a 2013–2015, aby nedošlo k výkyvu vlivem aktuálních událostí. Studie využívá také data CVVM/IVVM se svolením Centra pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu Akademie věd ČR s využitím Českého sociálněvědního datového archivu. Ostatní data pochází z databází Českého statistického úřadu (ČSÚ), České národní banky (ČNB), Sexuologického ústavu, Svazu automobilového průmyslu, Ministerstva práce a sociálních věcí a dalších.
