Rostoucí ceny nemovitostí zvyšují dluhy obyvatel

Celkový dluh obyvatel ve třetím čtvrtletí letošního roku vzrostl meziročně o 172,9 miliardy korun na 2,09 bilionu korun. Nárůst způsobily především úvěry na bydlení. Zatímco počet klientů s dlouhodobým dluhem se zvýšil pouze mírně o 0,3 procenta na 1,12 milionu, celková výše dluhu vzrostla o 9,9 procenta na 1,66 bilionu korun.
„I když počet klientů s dlouhodobým dluhem se meziročně téměř nezměnil, počet smluv se zvýšil o 25,5 tisíce. Řada lidí tak využila současnou příznivou situaci na úvěrovém trhu a nejspíše si pořídili druhou nebo další hypotéku, případně úvěr ze stavebního spoření,“ upřesňuje Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Rostla i výše krátkodobého dluhu. Meziročně se objem úvěrů na spotřebu zvýšil o 24 miliard korun (o 5,9 procenta) na 430 miliard korun. Počet klientů s krátkodobým dluhem ale meziročně klesl o 1,1 procenta na 2,42 milionu. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací za třetí čtvrtletí letošního roku.

Dluh roste kvůli cenám nemovitostí

Růst dlouhodobého dluhu je způsobem především zvyšováním celkové částky úvěrů. Proč klienti žádají stále o vyšší částky? Důvodem jsou mimo jiné rostoucí ceny nemovitostí, které se oproti loňskému roku například podle údajů developerských firem jen ve třetím čtvrtletí zvýšily téměř o pětinu.
Rostou ceny novostaveb, starších bytů, ale i paneláků. „Ceny v poslední době velmi rostly například u dříve přezíraných panelových bytů, a to dokonce stejně rychle jako u novostaveb,“ uvedl ředitel odboru nemovitostí Hypoteční banky Petr Němeček.
Na ceny nemovitostí tlačí zejména nedostatečná nabídka bytů, která nedokáže uspokojit vysokou poptávku. Poptávka po nemovitostech sice začala mírně brzdit a prodeje developerů klesat, nabídka však stále nestačí.
„Dostupných bytů je i přes snahu velkých developerů pravidelně zásobovat trh velmi málo. Aktuální zásoba bytů v cenících developerů by pokryla poptávku jen za půl roku, což je extrémně málo. Optimální je, aby nabídka převyšovala celoroční prodeje. To se však naposledy stalo před dvěma lety. Od té doby dostupných bytů ubývá,“ upozorňuje Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva Ekospolu.

Klesnou ceny nemovitostí?

Situace nevypadá růžově ani do budoucna. Povolovací proces stále vázne a byty se v dostatečném množství nestaví. Průměrné ceny nemovitostí by sice měly pokračovat v růstu i v příštím období, mohly by však zmírnit.
„Předpokládám, že ceny nemovitostí už tak rychle neporostou jako rostly v posledních dvou letech. Očekávám mírnější tempo růstu. Za dobrý trend považuji, kdyby ceny nemovitostí rostly do pěti procent ročně,“ míní Jiří Feix, generální ředitel a předseda představenstva Hypoteční banky.

Ohrožený dluh na ústupu

I když si lidé půjčují stále větší částky, splácení jim zatím problémy nedělá. Celkový objem dluhu ohroženého nesplácením činil na konci třetího čtvrtletí 39,9 miliardy korun. Meziročně tak došlo k poklesu o 14 procent a jeho podíl na celkovém dluhu klesl o půl procentního bodu na 1,9 procenta.
Největší zásluhu na tom mělo snížení dlouhodobého ohroženého dluhu, který klesl o 17,4 procenta, tedy o 2,7 miliardy korun. „Jde o vůbec nejrychlejší meziroční pokles dlouhodobého ohroženého dluhu v historii,“ upozorňuje Lenka Novotná.
Kromě objemu klesl i počet klientů, kteří měli problém se splácením úvěru ze stavebního spoření či hypotečního úvěru, a to meziročně dokonce o 12 procent na 26 715. Celkový podíl dlouhodobého ohroženého dluhu na dlouhodobém byl v průměru pouze 0,8 procenta.
Snížil se také počet klientů s ohroženým krátkodobým dluhem o 1,2 procenta na 299 tisíc. „Objem ohroženého krátkodobého dluhu se meziročně snižoval rovněž velmi výrazně, konkrétně více než o 12 % (3,8 miliardy) na 27,3 miliardy korun. Trend snižování krátkodobého ohroženého dluhu je dalším indikátorem dobré situace naší ekonomiky,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.