Stavební spoření ustupuje. Úroky spořitelen netáhnou

Rok 2015 byl pro stavební spořitelny truchlivý. Lidé o stavební spoření neměli zájem a uzavřeli o 22,5 % méně smluv než v roce předcházejícím. Obdobný pokles uzavřených smluv (-23 %) nastal v roce 2011, kdy byl snížený státní příspěvek. Pak se situace stabilizovala a počty smluv mírně rostly… a až v loňském roce nastal pád.

Na propadu zájmu o stavební spoření se podepsaly nejen klesající úrokové sazby a postup stavebních spořitelen v některých případech (vypovídání starších lépe úročených smluv a naopak neumožnění odchodu úvěrových klientů), ale také publicita kolem opatrovnických soudů a komplikací při využití peněz z dětských smluv o stavebním spoření.

Důvody poklesu smluv shrnul v rozhovoru pro Hypoindex.cz i Jiří Plíšek, generální ředitel a předseda představenstva Stavební spořitelny České spořitelny: „První fenomén se týká prvního pololetí roku 2014, kdy celá řada stavebních spořitelen, a dělali jsme to do jisté míry i my, přecházela z výše úročených tarifů na níže úročené tarify. Ve chvíli, kdy vyhlásíte, že k 1. 4. přecházíte na nový níže úročený tarif, dochází k vlně uzavírání smluv se starými tarify. V prvním pololetí roku 2014 také ještě nebyla tolik akcentována složitost u výpovědí smluv pro nezletilé účastníky, která přišla s novelou občanského zákoníku platného od 1. 1. 2014. V prvních měsících panovala kolem celé situace nejistota, vše vykrystalizovalo až v druhé polovině roku 2014.“

Stavební spořitelny snižují úrokové sazby spolu s celým bankovním trhem. Stejně jako klesají úroky na spořicích účtech, klesá úročení vkladů na stavebním spoření. Stavební spořitelny nabízejí srovnatelné úročení (0,5 % až 1,3 % ročně) jako lépe úročené spořicí účty. Jejich nevýhodou ovšem je vázanost vkladu na 6 let, pokud chce klient těžit ze státního příspěvku, který jediný může zajistit alespoň nějaké zhodnocení nad vklady na viděnou. Druhou nevýhodou jsou poplatky, které zájemce o stavební spoření platí.

Tabulka 1: Úrokové sazby stavebních spořitelen

Poznámky:

¹ Plus bonus 0,7 procentního bodu při úložkách do 300 tis. Kč.

² Plus bonus 0,1 % při ročních vkladech v 2. – 6. roce ve výši 6 – 9 % cílové částky.

Zdroj: Stavební spořitelny

K úsporám na stavebním spoření dostávají jeho účastníci ještě státní příspěvek ve výši 10 % z ročních vkladů, maximálně z částky 20 tis. Kč. Ročně tak ke stavebnímu spoření může přibýt dalších až 2 tis. Kč z daní odváděných do státního rozpočtu.

Naopak proti zvýšení výnosu jdou poplatky placené stavebním spořitelnám. V prvé řadě si většina z nich naúčtuje 1 % z cílové částky za uzavření smlouvy o stavebním spoření. Tento poplatek putuje zpravidla na úhradu provize pro zprostředkovatele či obchodního zástupce stavební spořitelny.

Úroky z vkladů na stavebním spoření podléhají dani z příjmu. Stavební spořitelna proto 15 % z připsaných úroků opět odepíše a odvede do státního rozpočtu.

Dále si spořitelny účtují roční poplatek za vedení účtu (případně roční výpis) ve výši 310 až 330 Kč.

Tabulka 2: Poplatky stavebních spořitelen

Poznámky:

¹ Včetně poplatku za roční výpis z účtu.

² Při sjednání smlouvy online.

Zdroj: Stavební spořitelny

Výnos v konečném důsledku ovlivní i inflace. Ta se dnes pohybuje na úrovni 0,6 %. Česká národní banka (ČNB) ovšem dělá vše možné, aby ji dostala zpět do inflačního cíle 2 % s rozmezím od 1 % do 3 %. Pokud se jí to podaří, budou stavební spořitelny využívat peníze střadatelů reálně zadarmo.