Nejistota a úrokové kleště
Stavebním spořitelnám není příliš co závidět. Léta hojnosti, stability a bezproblémového růstu vystřídalo období nepříjemných překvapení s nejistým výhledem do budoucna. Přelomovým se pro ně stal rok 2011, kdy stát snížil svou podporu stavebního spoření nejen u nových, ale i u všech stávajících smluv a zavedl zdanění úrokových výnosů z něj. Zároveň dal jasně najevo, že stavební spořitelny brzy mohou přijít o své výsadní postavení a že jejich další existenci snad hodlá strpět, ale ne podporovat.
Další nepříjemností je vývoj na finančních trzích. Pokles úrokových sazeb na historická minima zatraktivnil hypoteční úvěry, jejichž úrokové sazby klesly až k hranici 3 %. Velká časová setrvačnost stavebního spoření přitom stavebním spořitelnám neumožňuje na tento vývoj pružně reagovat. Klientům totiž musejí po dobu minimálně 6 let garantovat úrokové sazby z vkladů i z úvěrů ze stavebního spoření, které byly platné v době, kdy s nimi uzavíraly jejich smlouvy o stavebním spoření.
Úrokovou sazbu z vkladů uvedenou ve smlouvě může stavební spořitelna jednostranně změnit v případě, že účastník po splnění podmínek stanovených stavební spořitelnou pro poskytnutí úvěru ze stavebního spoření ve všeobecných obchodních podmínkách nabídku na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření nepřijme a ode dne uzavření smlouvy uplyne nejméně 6 let. Oprávnění k této změně a způsob stanovení změněné úrokové sazby z vkladů musí být uvedeny ve smlouvě. (§5 odst. 7 zákona č. 65/2004 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření)
Aktuální úroková sazba z vkladů na účtech stavebného spoření zpravidla činí 2 %. V případě starších smluv ale dosahuje až 4 %. Zároveň klesá počet lidí ochotných platit 4 a více procent za úvěry, které stavební spořitelny nabízejí. Alternativních příležitostí, kterých by stavební spořitelny mohly využít pro bezpečné a přitom dostatečné zhodnocení nevyužitých finančních prostředků z vkladů, je dnes na trhu nedostatek. Pokles úrokových marží a přebytek volných zdrojů nutí stavební spořitelny šetřit, kde se dá.
Dilema stavebních spořitelen: co s přátelskými klienty
Problém starých smluv trápí stavební spořitelny už delší dobu, a to hned ze dvou důvodů. Značná část těchto smluv je úročena lépe, než by odpovídalo současné úrovni úrokových sazeb. Kromě toho vklady ze smluv, u nichž uplynula vázací doba, musí být každá stavební spořitelna schopna svým klientům vyplatit po uplynutí relativně krátké, tříměsíční výpovědní lhůty. Musí tedy udržovat zásobu rychle dostupných zdrojů použitelných pro vyplacení těchto pro ni nepříliš žádoucích vkladů.
REKLAMA
Vztah stavebních spořitelen k tzv. přátelským klientům, kteří využívají stavební spoření jen pro zhodnocení svých úspor, ale úvěry z něj nečerpají, je rozporuplný. Za běžných okolností se bez nich neobejdou. Právě vklady přátelských klientů totiž vytvářejí hlavní zdroje pro poskytování úvěrů klientům, kteří stavební spoření naopak chtějí využít především pro financování svých bytových potřeb. Ještě na přelomu tisíciletí proto stavební spořitelny přátelským klientům nabízely zvýhodněné spořicí tarify a úroková zvýhodnění.
V době minimálních úrokových sazeb a klesajícího zájmu o úvěry poskytované stavebními spořitelnami jsou jim tito klienti spíše na obtíž a rády by se většiny z nich zbavily. Nahlas to ale říkat nemohou. Brzy může nastat doba, kdy je zase budou potřebovat – pokud ovšem specializované stavební spořitelny další chystané změny podmínek stavebního spoření přežijí. O tom, jak bude trh stavebního spoření vypadat z rok nebo za několik let, lze každopádně jenom spekulovat.
Ideálním řešením by bylo přimět přátelské klienty k tomu, aby své staré smlouvy transformovali do smluv nových a pokračovali v dlouhodobém spoření. Otázkou je, jak to udělat, když je takováto změna výhodná pro stavební spořitelny, nikoliv však pro jejich klienty. Po uzavření nových smluv totiž klienti přijdou jak o výhodu vyššího úročení vkladů, tak o rychlou dostupnost úspor. K uspokojivému vyřešení tohoto problému se ale stavební spořitelny zřejmě musí teprve dopracovat.
Za vyšší úrok vyšší poplatek
Problémy s vysokými úrokovými náklady u starých smluv se stavební spořitelny pokoušely řešit už před bezmála deseti lety navýšením výnosů z poplatků. V průběhu roku 2003 do svých sazebníků zařadily kontroverzní „poplatek za správu úrokového zvýhodnění“, který následně obhajovaly údajně zvýšenými náklady spojenými s administrací úrokového zdůvodnění. Pod tlakem veřejného mínění a po obvinění z kartelové dohody však tyto poplatky raději zase zrušily.
REKLAMA
Jedinou stavební spořitelnou, která poplatkovou diskriminaci starších smluv ze svých sazebníků neodstranila, je Stavební spořitelna České spořitelny (SSČS). V případě smluv s 2% úrokovou sazbou z vkladů i ve svém novém sazebníku požaduje za správu a vedení účtu stavebního spoření poplatek 310 Kč (za rok či jeho část). V případě smluv s úrokovou sazbou z vkladů 3 % je to ale 470 Kč a u smluv s úrokovou sazbou z vkladů 4 % dokonce 550 Kč. U těchto starších smluv si navíc účtuje i poplatek 30 Kč za vyhotovení a odeslání výpisu z účtu.
Mluvčí SSČS Zdenka Blechová k tomu uvedla: „Správa a vedení účtu s vyšším úročením je administrativně náročnější. Výše úhrady pro smlouvy z let 1994 až 2002 zohledňuje vázací dobu těchto smluv, náklady na častější frekvenci umístění prostředků na finančním trhu tak, aby byly v relativně krátké době k dispozici pro výplatu našim klientům. Pokud jde o výpis zasílaný k 31. 12., platí za tuto službu i klienti, kteří uzavřeli smlouvu na aktuálně platný tarif. V jejich případě je tento náklad uveden v sazebníku jako součást úhrady za správu a vedení účtu.“
Smlouva o stavebním spoření nemusí být navěky
K ještě radikálnějšímu kroku přistoupila Raiffeisen stavební spořitelna (RSTS), když na konci loňského roku nejstarší smlouvy o stavebním spoření s vyšším úročením vkladů svým klientům vypověděla. Jednalo se o za dané situace pochopitelné, ale poněkud kontroverzní a hlavně dosud žádnou stavební spořitelnou nepoužité řešení. RSTS si s tím sice částečně vyřešila problém s vysokými úrokovými náklady, ale zároveň rozpoutala diskusi, zda smlouvy mohla vypovědět i klientům, kteří neporušili žádné smluvní ustanovení.
Stručně řečeno: mohla. Nebránil jí v tom zákon o stavebním spoření, uzavřené smlouvy s klienty, ani Všeobecné obchodní podmínky (VOP), které tvořily součást těchto smluv. Na webových stránkách RSTS lze dohledat různé časové varianty VOP, které platily vždy jen pro smlouvy uzavírané v určitém časovém období. Všechny však shodně umožňují vypovědět smlouvu kteroukoliv z obou smluvních stran, aniž by výpověď smlouvy stavební spořitelnou omezovaly jen na některé specifické případy.
V aktuálně platném znění svých VOP si RSTS vyhrazuje právo po předchozím písemném upozornění klientovi vypovědět smlouvu o stavebním spoření pokud zůstatek na jeho účtu stavebního spoření nedosahuje výše odpovídající sjednané výši minimálního měsíčního vkladu a době trvání smlouvy anebo pokud tento zůstatek převýší sjednanou cílovou částku. Z textu VOP ale nevyplývá, že by mohla smlouvu vypovědět jen a pouze v těchto případech. Zřejmě ji tedy může vypovědět kdykoliv.
Ostatní stavební spořitelny možnost výpovědi smlouvy o stavebním spoření v zásadě omezují jen na případy, kdy klient porušil některou povinnost, která mu vyplývá z uzavřené smlouvy, VOP, popř. obecně závazného právního předpisu. Modrá pyramida, stavební spořitelna a Českomoravská stavební spořitelna (ČMSS) si ve svých VOP dále vyhrazují možnost vypovědět smlouvu o stavebním spoření v případě, že od jejího uzavření uplynulo nejméně 6 let a klient nepřijme nabídku přidělení úvěru, resp. cílové částky.
ČMSS i SSČS jako důvod pro výpověď smlouvy o stavebním spoření ve svých VOP uvádějí dosažení, resp. překročení sjednané cílové částky a dále případy, kdy je účet klienta postižen exekucí. Ve VOP SSČS ale lze nalézt pozoruhodné ustanovení, podle něhož je oprávněna odstoupit od smlouvy o stavebním spoření „pokud by setrváním ve smluvním vztahu byly dotčeny oprávněné zájmy stavební spořitelny“, přičemž není povinna sdělovat důvody tohoto odstoupení. Jaké zájmy to jsou a zda lze za ně považovat třeba i snižování úrokových nákladů, není zřejmé.
