Středa 23. září. Svátek má Berta.

Velký návrat paneláků. Co mluví pro a co proti bydlení na sídlišti?

Bydlení v paneláku

Jana Poncarová

Beton. Šeď. Vysoké hranaté domy s desítkami bytů. Anonymita sídliště. S panelovými domy je spjata řada negativních emocí. Jenže sídliště se ve 21. století proměnila. Paneláky získaly nové fasády a developerským projektům konkurují cenou i lepší infrastrukturou.

Poptávka po bytech je poslední dobou veliká. A to i přes vyšší ceny a méně dostupné hypotéky. Lidé chtějí a potřebují bydlet. Ti, co své bydlení mají a stihli něco našetřit, zase investují do bytů na pronájem. Tyto okolnosti do hry vrátily dříve zatracované paneláky, jež byly považovány za bydlení druhé (ne-li třetí) kategorie.

Polovina prodaných bytů je v paneláku

Například podle statistik společnosti M&M Reality se více než polovina prodaných bytů v Praze nachází na panelových sídlištích. To je pochopitelně i tím, že paneláků je prostě na trhu více. Svoji roli ale hraje i cena – panelové byty jsou až o 35 % levnější než byty ve staré cihlové zástavbě nebo v developerských projektech.

„I přes postupný růst cen jsou panelové byty stále nejlevnějšími na pražském trhu. V exponovaných lokalitách jsou levnější řádově o 10 %, ale v průměru tento cenový rozdíl činí 25 až 35 %,“ přibližuje Jan Martina, oblastní manažer pro Prahu společnosti M&M Reality.

Také v ostatních městech jsou panelové byty levnější než nová či původní cihlová výstavba. Podle Šárky Pubcové z plzeňské Realitní kanceláře Pubec s.r.o. ale nejde říci, že by rostl zájem o panelové byty na úkor těch ostatních. „O byty je obecně velký zájem, protože jich na trhu není dostatek. Lidé se zajímají o malometrážní byty, a je jedno, jestli panelákové, či jiné, kde je magickou hranicí cena do dvou milionů korun. Potom neřeší stav bytu a ani jeho výměru, určující je cena,“ dodává.

Podobné jsou i zkušenosti ze zmíněného pražského realitního trhu, kde je ale cena malometrážních bytů přece jen o něco vyšší. Nejžádanějšími byty jsou ty o dispozici 2+kk nebo 2+1 a o rozloze kolem 44 metrů čtverečních. Na pražských sídlištích se takové nemovitosti prodávají za zhruba 3,6 milionů korun. Ještě před rokem stály 3,3 milionů korun.

O panelové byty – nejen v Praze, ale i v dalších větších městech České republiky – projevuje zájem široká skupina potenciálních kupců. Účelem koupě bývá jak využití pro vlastní potřebu, tak investice. To potvrzuje i Šárka Pubcová. „Lidé kupují paneláky jak na bydlení, tak na investici. Malometrážní byty pak více na investici, větší byty zase více na bydlení,“ upřesňuje. Velmi častý je nákup panelového bytu jakožto startovacího bydlení, či naopak na období důchodu.

Úložné prostory, školy a školky

Do paneláků se lidé vracejí nejen díky cenové dostupnosti, ale také s ohledem infrastrukturu a občanskou vybavenost. Přece jen se jejich okolí mohlo formovat delší dobu než developerské projekty, kde často chybí obchody, služby, školy, školky, kavárny. Velkou roli pak hraje i dostupnost metra nebo dalších zastávek městské hromadné dopravy.

Záleží pochopitelně na lokalitě. Ne všechny paneláky jsou žádané. Pokud se ale místo povede, i panelákové sídliště může mít své bonusy.

„Nutno podotknout, že z urbanistického hlediska nabízí většina panelových sídlišť řadu výhod. Dostatek zeleně, skvělou dostupnost k hlavním tepnám městské hromadné dopravy, kompletní vybavenost přímo v místě. To se o nových developerských projektech stavěných na zelených loukách často říci nedá. Oproti starší cihlové zástavbě jsou zas panelové domy méně nákladné na údržbu,“ konstatuje Jan Martina.

K dalším výhodám patří i praktické společné prostory, jako jsou sušárny, prádelny, kolárny, kočárkárny a další. „Panelové byty byly dispozičně promyšlené, z dnešního pohledu jsou vlastně prostorově velkorysé. Bytům v současné developerské zástavbě chybí například úklidové komory či prostorné skříňové chodby. V devadesátých letech se také ještě myslelo na prostor a dispozici, ovšem současnost je ve znamení developerských projektů, které cílí spíše na cenovou dostupnost, s prostorem se šetří, a to kvůli ceně bytů,“ vysvětluje architekt Václav Ulč, šéf architektonického studia AVE.

Není panelák jako panelák

Jenže paneláky mají i své nevýhody. S tím, jak do rodin přibývají vozy, chybí parkovací místa. V jednom domě je také velké množství lidí, je těžší je udržovat a společenství vlastníků je složeno z mnoha majitelů, kteří se hůře domlouvají.

„Pokud dům není již zcela revitalizován bývají obvykle vysoké příspěvky do fondu oprav. Nicméně, pokud se dům nachází na pěkném místě a je po rekonstrukci, může být bydlení i v panelákovém bytě velmi příjemné,“ doplňuje Šárka Pubcová.

S tím souhlasí i Jan Martina. „Není těžké porozumět klientům, kterým se líbí bydlení v čtyřpodlažním panelovém domě, v bytě o dispozicích 3+1 s lodžií. Zvláště, je-li to 300 metrů od zastávky autobusu a 500 metrů od lesa, kde jejich potomek dojde do školy bez nutnosti přecházet silnici.“

Takové paneláky jsou podle něho v Praze například v Hodkovičkách, Petrovicích, na Spořilově, ve Zličíně, Střešovicích nebo na Červeném Vrchu.

Poněkud jiná je ale situaci ve vysokých panelácích se třinácti patry, do nichž se vtěsnalo až šedesát bytů. Jsou to potom drobnosti, které rozhodují o pohodlném bydlení. „V takto velkém paneláku ráno čekáte na výtah třeba deset minut. Vždy záleží na tom, z čeho byt vybíráte a na co finančně dosáhnete,“ uzavírá Jan Martina.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *