Úterý 24. dubna. Svátek má Jiří.

Trh spotřebitelských úvěrů 2017

11.12.2017 01:12 Tisková zpráva:

Zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, vešel v účinnost 1. 12. 2016 a již nyní je možné sledovat jeho dopady na trh se spotřebitelskými úvěry. Zákon omezil počet nebankovních poskytovatelů pouze na takové poskytovatele, kteří splní podmínky zákona a získají oprávnění od ČNB.

„Žádostí o oprávnění poskytovat spotřebitelské úvěry ČNB nyní eviduje 107, nicméně řádu dvou desítek tisíc dosahuje v souhrnu počet žádostí o licence na samostatné zprostředkovatele, vázané zástupce, zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru a zahraniční zprostředkovatele. I přesto předpokládáme, že v důsledku zpřísnění regulace se část ze zaniklých subjektů přesunula do nelegální oblasti nebo využívá různých kliček pro pokračování svého podnikání. Nejčastěji dochází k přesunu k půjčkám pro živnostníky, úvěrovým tržištím, k půjčkám mezi fyzickými osobami nebo přesunu k podomnímu poskytování půjček za lichvářských podmínek. Především spotřebitelé v tíživé životní situaci, kteří jsou příliš rizikoví pro licencované poskytovatele, vidí lichváře jako poslední formu záchrany,“ říká profesor Michael Mejstřík z Univerzity Karlovy, zakladatel a garant projektu Navigátor bezpečného úvěru.

Legální poskytovatelé spotřebitelských úvěrů se ovšem také transformují a ve větší míře nabízejí transparentnější produkty a služby. „Významné zlepšení pozorujeme i u uvádění informace, kdo je skutečným poskytovatelem, již v nabídce produktu. Dříve bylo obtížné rozpoznat, jestli se jedná o poskytovatele úvěru nebo jen zprostředkovatele a také zda se jedná o jiného poskytovatele nebo jen další inzerci od stejného poskytovatele,“ dodává profesor Mejstřík.

Významnou legislativní změnou ovlivňující bankovní prostředí je také implementace nové směrnice 2015/2366/EU (označované jako „PSD2“) členskými státy do 13. ledna 2018. Jde o směrnici, která podporuje využívání inovativních digitálních nástrojů a sjednocení evropského bankovního trhu za pomoci standardizace pravidel pro poskytovatele platebního styku. Umožňuje přístup k bankovním údajům uživatelům autorizovaným třetími stranami.

TURBULENCE NA TRHU

Rok 2017 byl ve znamení turbulentního vývoje díky legislativním změnám a politice ČNB (například v důsledku doporučení ohledně poskytování hypoték) či díky pokračující expanzi úvěrového trhu z důvodu vysokého ekonomického růstu, rekordně nízké nezaměstnanosti, vysoké důvěry spotřebitelů ve stabilní ekonomické prostředí a současně poklesu úrokových sazeb. Tato expanze byla nejviditelnější na trhu hypoték, ale nárůst zaznamenal také trh spotřebitelských úvěrů. Zásadní dopady mělo především přijetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, nebo také novelizace zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád).

Ekonomické oživení a s ním související rekordně nízká nezaměstnanost a růst reálných mezd vedly k vyšší spotřebě domácností a poptávce po úvěrech, které byly v situaci stále nízkých úrokových měr o to žádanější. Úroky klesly jednak vlivem nízkých nákladů na refinancování (které byly nízké již několik let, ale do úrokových měr úvěrů se promítly se zpožděním), ale také díky poklesu průměrné rizikovosti úvěrů či poklesu marží na straně poskytovatelů. U řady poskytovatelů úvěrů bylo možné sledovat zodpovědnější přístup k úvěrovému riziku ruku v ruce např. s rozvojem moderních přístupů ve využití dostupných dat (data science, big data), či s rozvíjejícími se programy na podporu finanční gramotnosti. V reakci na makroekonomický vývoj v roce 2017 poskytovatelé spotřebitelských úvěrů lákali spotřebitele na inovativní produkty a marketingové, docházelo k redukci poplatků a obecně ke zlevňování úvěrů. Mezi nejzajímavějšími novými produkty lze zmínit například mikropůjčky Kamali (druhé místo NBÚ 2017 v kategorii mikroúvěrů), Penizenaklik od České spořitelny (vítěz NBÚ 2017 v kategorii mikroúvěrů) nebo pokračování rozvoje platformy Zonky (P2P). Vývoj byl tedy určován jednak legislativními změnami, ale také postupným procesem kultivace trhu, konkurencí i obecnými ekonomickými podmínkami.

OBJEM ÚVĚRŮ NARŮSTÁ

V celkovém objemu úvěrů hrála kategorie spotřebitelských úvěrů dle statistik ČNB a ČLFA relativně malou roli v porovnání s celkovým úvěrovým trhem. Trh spotřebitelských úvěrů sice mírně rostl (růst 2,8 %), avšak v porovnání s hodnotou celkového zadlužení domácností, která zaznamenala nárůst o 7,6 %, jde spíše o slabší výsledek. Důvodem byla výjimečná situace na hypotečním trhu, kdy nízké úroky (a obava z jejich zvýšení) tlačily poptávku po úvěrech na bydlení do meziročního růstu 9,3 % (údaj ke konci června 2017), a to i přes neustálý nárůst cen bytů a domů. „Lze však předpokládat, že investice domácností do nemovitostí do určité míry podpořily i růst trhu spotřebitelských úvěrů. Dalším důležitým ukazatelem je rozdělení objemu nových úvěrů poskytnutých v roce mezi bankovní a nebankovní poskytovatele, u kterého je patrná dominance bankovního financování. Je patrné, že v posledním roce došlo k výraznému nárůstu objemu poskytnutých úvěrů bankami,“ říká Jan Matyáš, zpracovatel Studie Navigátor bezpečného úvěru 2017. Část tohoto navýšení může být způsobena transformací společnosti Cetelem na Hello bank (zahraniční pobočka BNP Paribas Personal Finance SA), která je do statistiky nebankovních poskytovatelů počítána jen do roku 2014.

Celkový objem spotřebitelských úvěrů na konci roku 2016 činil 185,4 mld. Kč (s meziročním nárůstem o 8,6 %), dále pohledávky z kreditních karet a debetní zůstatky dosáhly objemu 35,4 mld. Kč (s meziročním poklesem o 12 %).

Přestože v roce 2017 pokračoval pokles cen spotřebitelských úvěrů, ve srovnání s vyspělejšími státy EU byla RPSN u spotřebitelských úvěrů v ČR stále relativně vysoká.

Celkový objem trhu nebankovních spotřebitelských úvěrů odhadujeme na 65 miliard korun. Na základě kvalifikovaného odhadu zpracovatele studie je celkový výše spotřebitelských úvěru v ilegální zóně přibližně 10 miliard korun.

Ve skupině nebankovních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů došlo k největším změnám v důsledku nové legislativy. Značné množství poskytovatelů ukončilo činnost a trh se tak více konsolidoval do větších společností. V roce 2016 poskytlo 17 členů ČLFA (včetně leasingových společností) spotřebitelské úvěry v souhrnné výši 27,6 mld. Kč (608 069 smluv). Meziročně se jednalo o navýšení o 7,1 %. Z hlediska produktů tvořily 21,8 % celkového objemu neúčelové úvěry (39,8 % smluv), 33,2 % revolvingové úvěry (20,8 % smluv) a 45 % připadlo na úvěrové a splátkové smlouvy v rámci financování hmotného majetku (39,5 % smluv). Počet aktivních smluv na konci roku 2016 dosáhl 932 865 v objemu 39,4 mld. Kč.

Segmentem s obtížně sledovaným objemem jsou mikroúvěry s krátkou dobou splatnosti. V současnosti nejsou dostupné žádné komplexní informace o objemu tohoto trhu. Mikroúvěry představují značné riziko pro ohrožené skupiny spotřebitelů, protože často nabízí rychlé poskytnutí finančních prostředků při relativně vysokých nákladech. Rizikem jsou především extrémně krátkodobé mikropůjčky od několika dní do dvou týdnů. Cílem NBÚ 2017 tedy je varovat před neuváženým využíváním mikropůjček, a to především u špatně hodnocených poskytovatelů.

KLESÁ POMĚR SELHÁNÍ, PROBLÉMEM JSOU EXEKUCE

Poměr úvěrů v selhání v roce 2016 pokračoval v poklesu započatém v roce 2015 (z 11 % v roce 2015 na 8,8 % v roce 2016).

Počty insolvenčních návrhů fyzických osob a počty schválených oddlužení dále klesaly po dosažení svého vrcholu v roce 2014 (pokles insolvenčních návrhů činil 14,3 % mezi lety 2014 a 2016, pokles schválených oddlužení 10,4 % mezi lety 2014 a 2016). Výrazným zlomem byla i zde změna regulace, tj. novela insolvenčního zákona, která od 1. 7. 2017 nastavila povinnost akreditace při poskytování služeb v oblasti oddlužení. Záměrem bylo jednak eliminovat ty návrhy na oddlužení, které neměly šanci na schválení soudem, a jednak ochránit dlužníky před předimenzovanými platbami poskytovatelům poradenských služeb.

Po poklesu počtu nově nařízených exekucí v roce 2016 o 10 % došlo k opětovnému nárůstu nově nařízených exekucí prvním pololetí roku 2017 oproti stejnému období v roce 2016 o 3 % na 355 774 nových exekucí. Celkem bylo v polovině roku nařízeno 4 464 000 exekucí, ale počet osob v exekuci rostl jen mírně. Dlouhodobým problémem tak zůstávají osoby s více exekucemi. Výrazným trendem v roce 2017 je nárůst počtu exekucí u právnických osob. Zde může být spojitost se snahou obcházet zákon o spotřebitelském úvěru účelovým vytvářením živnostenských oprávnění u rizikových spotřebitelů.13

RIZIKA PRO BUDOUCNOST

V současné situaci vidíme několik rizikových faktorů pro bezpečný vývoj trhu spotřebitelských úvěrů. Již v Navigátoru bezpečného úvěru 2016 jsme předvídali přeprodávání pohledávek menších subjektů. Dle údajů Asociace inkasních agentur inkasní trh v roce 2016 po propadech v minulých letech mírně rostl, ale v současné době nelze určit, jestli jde o počátek efektu předprodejů pohledávek. V důsledku povinnosti ověřit schopnost klienta splácet může dojít k větší diferenciaci spotřebitelů dle jejich bonity. Spotřebitelé, kteří budou odmítnuti subjekty pod dohledem ČNB, mohou být tlačeni mimo legální trh, kde pak budou více vystaveni predátorským praktikám. Omezení nebankovních půjček málo bonitním klientům může mít pozitivní vliv u půjček na zbytné zboží, jako je elektronika, spotřební zboží nebo zahraniční dovolená. Je ovšem nemožné odhadnout, jaký bude podíl spotřebitelů, kteří odloží spotřebu do budoucnosti. Na druhou stranu může negativně ovlivnit ohrožené skupiny obyvatel, kteří budou potřebovat neodkladnou půjčku v důsledku mimořádné události nebo jiných neodkladných výdajů. Omezení dostupnosti úvěrů pro rizikovější skupiny obyvatel může způsobit přesun ke krátkodobým úvěrům a nelegálním poskytovatelům úvěrů. Z údajů Asociace občanských poraden a studií chování lidí ve finanční nouzi plyne, že obecně prvotní snahou spotřebitele je rychlé splacení aktuálních závazků bez zvážení dalších dopadů na budoucí situaci. Zpřísnění podmínek pro nebankovní poskytovatele úvěrů může mít za následek odříznutí rizikovějších skupin obyvatel od legální možnosti získání prostředků pro financování svých potřeb. V konečném důsledku pak může dojít k rozvoji černého trhu s úvěry za podmínek nebezpečných pro společnost. Zásadní je proto také represivní dohled na nelegální poskytovatele půjček.

INOVACE NA TAHU

Trh spotřebitelských úvěrů prochází obdobím technologické proměny, kdy rozšíření internetu a sdílených služeb umožnilo vznik P2P platforem (vzájemné půjčování mezi lidmi). Ačkoliv v ČR je tento druh půjček relativní novinkou, běžně rozšířený je například ve Velké Británii (objem v roce 2015 dosáhl 4,4 mld. GBP) a očekává se další výrazný rozvoj. V ČR má největší poskytovatel P2P půjček, společnost Zonky, objem půjček přibližně 1 mld. Kč.

Příkladem technologického rozvoje je užívání mobilních aplikací využívajících pro platby QR kód. Nejpoužívanější je tato inovace v Číně, kde je pravděpodobné, že čínské společnosti Alipay a WeChat v celosvětovém počtu denních transakcí překonají společnosti Visa a Mastercard. Výhodou inovativního platebního systému jsou nízké náklady na provoz, jako čtečka slouží mobilní telefon a informaci o platbě poskytuje tištěný QR kód.

Tisková zpráva: Navigátor bezpečného úvěrování

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *