EUR 25.145

USD 23.453

REPO sazba ČNB 5.75 %

Inflace 2.0 %

EUR 25.145

USD 23.453

Text: Petr Zámečník

26. 07. 2017

0 komentářů

Stavební spoření: Co přináší státní příspěvek?

 

Státní příspěvek stavebního spoření vyjde státní rozpočet na více než 4 mld. Kč. Co ale přinese lidem, kteří spoří se stavební spořitelnou? Vyplatí se stavební spoření na spoření využívat?

Loading



 


Státní příspěvek stavebního spoření prošel dvojím seškrtáním. Z původních 25 % z vložené částky do max. 18 tis. Kč (tedy až 4 500 Kč ročně) se nejprve pro nové smlouvy snížil na 15 % z maximálně 20 tis. Kč (až 3 000 Kč ročně). To vedlo k enormnímu nárůstu výdajů státního rozpočtu. A tak došlo k dalšímu škrtu na 10 % z maximálně 20 tis. Kč (až 2 000 Kč) pro všechny smlouvy a výdaje státu se snížily na polovinu.
Snížení státního příspěvku vedlo k úpadku zájmu o nové spořicí smlouvy. Není na vině pouze osekání výhod stavebního spoření, ale i souběžný pokles úrokových sazeb. Stavební spořitelny musely reagovat na tržní vývoj a úroky snížily nejčastěji na 1 % ročně. Pokud chce člověk víc, musí spořit pravidelně a bez zaváhání, navíc zpravidla déle než 6 let vázací doby. Vyplatí se tedy ještě stavební spoření?

Kolik přinese státní příspěvek

Státní příspěvek stavebního spoření se připisuje pouze z nových vkladů na stavební spoření (snížených o zaplacené poplatky a zvýšených o připsané úroky). S přibývajícími léty spoření se peníze hromadí na účtu a připsaná státní podpora tak tvoří menší a menší díl celkového výnosu. Zatímco v prvním roce při optimálním spoření tvoří státní příspěvek k celkovým vkladům 10 %, v šestém roce již jen 1,67 %.
Tabulka 1: Výnos ze státního příspěvku v jednotlivých letech spoření

Rok Celkový vklad Státní příspěvek Výnos ze státního příspěvku
1 20 000 Kč 2 000 Kč 10,00%
2 40 000 Kč 2 000 Kč 5,00%
3 60 000 Kč 2 000 Kč 3,33%
4 80 000 Kč 2 000 Kč 2,50%
5 100 000 Kč 2 000 Kč 2,00%
6 120 000 Kč 2 000 Kč 1,67%

Zdroj: Vlastní výpočty klienta
V průměru za šest let není výnos ze státního příspěvku špatný. K průměrnému vkladu[1] přidá téměř 3,09 % ročně. K tomu by ještě měl přijít výnos připsaný stavební spořitelnou… ten je ale často záporný!

Kolik přidá(?) stavební spořitelna

Úroky stavebních spořitelen činí nejčastěji 1 % p.a. Pokud chce klient získat víc, musí nejčastěji spořit pravidelně a zpravidla ještě déle než je 6letá vázací doba, během které nelze peníze vybrat bez ztráty nároku na státní příspěvek. Jenže úrok je zatížen 15% daní z příjmů. Klient tak dostane ještě méně. A pak jsou tu poplatky. Ty se pohybují zpravidla nad 300 Kč ročně.
Tabulka 2: Kolik dá stavební spořitelna klientovi

Vklad Úrok Čistý úrok Poplatky Výnos po poplatcích
20 000 Kč 0 Kč 0 Kč 300 Kč -300 Kč
40 000 Kč 200 Kč 170 Kč 300 Kč -130 Kč
60 000 Kč 400 Kč 340 Kč 300 Kč 40 Kč
80 000 Kč 600 Kč 510 Kč 300 Kč 210 Kč
100 000 Kč 800 Kč 680 Kč 300 Kč 380 Kč
120 000 Kč 1 000 Kč 850 Kč 300 Kč 550 Kč
Celkem 3 000 Kč 2 550 Kč 1 800 Kč 750 Kč

Zdroj: Vlastní výpočty klienta
Peníze na stavební spoření s ohledem na nízký úrok přicházejí zpravidla koncem roku. Úrok za první rok spoření je tak nulový a úročí se vždy částka uložená v předcházejícím roce. Celkem stavební spořitelna připíše klientovi úroky ve výši 3 000 Kč, ovšem z nich si stát vezme na dani z příjmů 450 Kč. Stavební spořitelna naúčtuje klientovi poplatky za roční vedení účtu ve výši 1 800 Kč (zpravidla více). Zbývá tak čistý výnos klienta ve výši 750 Kč za 6 let spoření[2].
Poplatky za vedení účtu ovšem nejsou jediné. Při uzavření smlouvy si stavební spořitelna naúčtuje nejčastěji 1 % z cílové částky stavebního spoření. Tomuto se lze částečně vyhnout v rámci nejrůznějších akcí, které poplatky buď snižují, nebo jich část vrací na účet stavebního spoření. Při šestiletém spoření v modelovém příkladu je potřeba mít cílovou částku 140 tis. Kč, tudíž běžný poplatek dosahuje 1 400 Kč.
Po zohlednění všech poplatků bez uzavření smlouvy v akci tak klient stavební spořitelně zaplatí o 650 Kč více, než kolik stavební spořitelna připíše klientovi po odpočtu daně z příjmů.

Stavební spoření živí jen státní příspěvek

Stavební spořitelna si od klienta vezme přibližně vše, co mu dá. Klient tak vydělává pouze na státním příspěvku stavebního spoření. Ten lze v průběhu šesti let optimalizovat a získat 7 státních příspěvků. Stačí peníze začít vkládat na konci roku a po uplynutí šestileté vázací doby na začátku sedmého roku vložit další vklad 20 tis. Kč.
Protože peníze klient obratem vybere, průměrný vklad na účtu zůstává (přibližně) stejný jako při šestiletém spoření. Jen výnos ze státního příspěvku je o 2 000 Kč vyšší. To se projeví i v průměrném zhodnocení, které klient státním příspěvkem získá. Místo téměř 3,09 % bude činit téměř 3,56 %. A to je výnos, který by měl postačovat i na pokrytí inflace.


[1] Na účtu stavebního spoření je v průběhu šesti let uloženo v průměru cca 60 tis. Kč.
[2] V prvním roce je třeba uzavřít smlouvu na začátku roku a vložit peníze na konci roku. V jiném případě je potřeba spořit ještě jeden rok, aby byla naplněna podmínka 6leté vázací doby. Pak by klient též mohl inkasovat 7. státní příspěvek.

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Vývoj Swiss Life Hypoindexu

%5.57 Aktuální výše Swiss Life Hypoindexu

6.37%

6.27%

6.3%

6.32%

6.3%

6.24%

6.19%

6.1%

6.05%

6.01%

6.02%

5.96%

5.6%

5.62%

5.57%
Historie vývoje

 


Související články

Přehled aktuálních sazeb hypoték – Fio banka je nejlevnější, některé banky dokonce zdražily

Kdo čekal, že se po březnovém snížení základní úrokové sazby ČNB o půl procentního bodu podobně zachovají i banky v případě hypotečních úvěrů, ten se nedočkal. Až na několik málo výjimek, jako v případě Fio banky, UniCredit Bank a AirBank, se všechny ostatní peněžní ústavy “zabetonovaly“ nad 5% hranicí.

Text: redakce hypoindex.cz

26. 04. 2024

V Praze výrazně rostou prodeje nových bytů, ale už i ceny

Prodeje nových bytů v Praze v letošním roce výrazně rostou, developeři za první čtvrtletí prodali celkem 1520 nových bytů. To je ve srovnání se stejným obdobím loňského roku takřka trojnásobek. První čtvrtletí loňského roku však bylo z pohledu prodejů nejhorší v historii monitoringu trhu, tedy za poslední dvě desetiletí.

Text: redakce hypoindex.cz

Foto: Shutterstock

22. 04. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *