Proč se Česku vyhnuly záporné sazby hypoték

Dánská banka Jyske Bank nyní nabízí hypotéky se splatností až deset let s fixní zápornou úrokovou sazbou. Již v roce 2015 přitom hypoteční banka Realkrdit Denmark poskytovala hypotéky se zápornou sazbou – tehdy se ale jednalo o variabilní sazbu, jejíž výše se odvíjí od ceny peněz na mezibankovním trhu.
Dánsko není součástí eurozóny podobně jako Česká republika, a stejně jako v Česku se i v Dánsku platí korunou. Dánská koruna je ale na euro pevně navázána[1]. A s tím souvisí i obdobná měnová politika, jakou provozuje Dánská národní banka. V současnosti má Evropská centrální banka (ECB) depozitní sazbu -0,4 % a její dánský protějšek -0,6 %. Záporné úrokové sazby centrálních bank tak nahrávají i nízkým až záporným úrokům hypoték.
V České republice se Česká národní banka (ČNB) nikdy cestou záporných úrokových sazeb nevydala. Když potřebovala podpořit ekonomiku, vsadila na kartu tisku peněz prostřednictvím kurzového závazku. Prohlásila, že nenechá kurz české koruny oslabit pod hranici 27 Kč/EUR. Tím zajistila příliv korun do ekonomiky – a kdokoli chtěl směnit eura za koruny na finančním trhu, měl jistotu, že dostane alespoň 27 Kč za každé euro.
Kurzový závazek zvýšil objem peněz v ekonomice. Banky také hledaly příležitosti, kam volné peníze umístit, a tak klesaly i úrokové sazby hypoték. V průměru se dostaly až na rekordních 1,77 % ročně. To bylo v listopadu a v prosinci 2016. K poklesu pomohl také konkurenční boj bank, které chtěli získat co nejvíce hypoték před účinností nového zákona o úvěru pro spotřebitele. Nový zákon dává větší možnosti klientům k přechodu mezi bankami, a proto nové hypotéky nejsou pro banky tak jistým výdělkem.[2]
K záporným sazbám hypoték tak v této situaci ani nemohlo dojít. Česká národní banka nikdy nepřistoupila k záporné depozitní sazbě, tudíž se žádné bance nevyplatilo zaplatit méně svým klientům za to, že si půjčí. Mohou-li ale dánské banky své peněžní přebytky „zaparkovat“ u centrální banky za -0,6 % ročně, tak je pro ně stále výhodnější je půjčit klientům a zaplatit jim 0,5 % ročního úroku a ještě na tom desetinku ušetří.
Česká národní banka snížila svou depozitní sazbu (diskontní sazba) na minimálních 0,05 % k 2. 11. 2012 a držela ji na této „níži“ až do 3. 8. 2018, kdy ji zvýšila na 0,25 %. V mezičase od 4. 8. 2017 rostly postupně jen 2T repo sazba a lombardní sazba, za které mohou obchodní banky získat od centrální banky zdroje. Nikdy ale neklesla pod nulu a nenutila banky ukládat peníze u občanů a firem až se záporným úročením. Dokud by ČNB nepřistoupila k záporné depozitní sazbě, nebudou ani banky poskytovat úvěry se zápornými úroky.
Záporné úroky hypoték ovšem také neznamenají, že na hypotéce domácnost vydělá. S hypotečními úvěry jsou spojeny další poplatky a náklady, a tak i aktuální nabídka dánské Jyske Bank se záporným úročením -0,5 % ročně dosahuje roční procentní sazby nákladů (RPSN) přes 2 %.
Navíc dostupnost hypoték a ceny nemovitostí jsou do značné míry spojité nádoby. Dosáhnou-li lidé na hypotéku díky nízkým úrokům a s nimi spojeným nízkým splátkám, zvyšují poptávku po nemovitostech. A vyšší poptávka vede k růstu jejich ceny. Tím se zvyšuje potřeba úvěrového financování, roste výše úvěru a s ním i jeho splátka.

[1] Kurz dánské koruny je držen ve fixním rozpětí 746,038 DKK/100 EUR s rozpětím +- 2,25 %.
[2] Podle nejnovějšího vyjádření České národní banky k účtovaným nákladům souvisejícím s předčasným splacením hypotéky v průběhu fixace úrokové sazby mohou navíc lidé odejít téměř s nulovými náklady.