Text: Jana Zámečníková
22. 06. 2017
Ceny bytů letí nezadržitelně vzhůru. ČNB je zkrotit nedokáže
Česká národní banka (ČNB) se snaží krotit bobtnající realitní bublinu. Avšak zatím bezúspěšně. Ceny nových bytů v Praze trhají další rekordy a ani nadcházející měsíce by změnu trendu přinést neměly. Přestože poptávka po bydlení klesá, na výrazný propad nabídky nestačí.
„Dlouhodobě je zjevné, že problém na pražském rezidenčním trhu je na straně malé nabídky, nikoli vysoké poptávky. I poptávka totiž meziročně klesla o téměř 20 % oproti stejnému období roku 2016, přesto ani pokles poptávky nedokáže vyrovnat významnější pokles nabídky,“ připomíná Petr Hána, manažer v oddělení nemovitostí v Deloitte.
Ceny lámou rekordy
Podle Deloitte Develop Indexu se průměrná nabídková cena nových volných bytů poprvé dostala za hranici 90 tisíc korun za metr čtvereční. Během března a dubna letošního roku vzrostla o 2,1 % na 90 400 korun, meziročně šlo o nárůst o 23 %.
Růst cen je podle Petra Hány způsoben především tím, že jsou velmi rychle vyprodávány nové menší a levnější byty. Na trhu tak zůstávají větší a dražší. Ceny rostou i díky většímu počtu menších a dražších projektů v centru města, které vznikají na úkor větších celků na perifériích Prahy.
Povolování staveb vázne, developeři nemají co nabízet
Na růst cen tlačí také nedostatečná nabídka, kterou brzdí zdlouhavý povolovací proces. A navíc nabídkové straně nepomohly ani jarní měsíce, který bývají pro developery nejúrodnější.
„Aktuálně se blížíme kritické vyprodanosti celého trhu, v letošním březnu a dubnu se v nabídce objevilo o 25 % méně nových bytů než v loňském roce, a dokonce téměř o 40 % méně než předloni. Květen je na tom ještě hůře. Aktuálně je v celé Praze v nabídce pouze 738 dokončených bytů, 2000 je rozestavěných s dokončením do jednoho až dvou let. Odhadem za dva roky bude dokončeno 1337 bytů, které jsou ale zatím pouze na papíře,“ vysvětluje Milan Roček, jednatel portálu www.CenovaMapa.org.
Zlepšení je v nedohlednu
„Zlepšení nebo změnu trendu ale nelze bohužel očekávat v nejbližších měsících a ani letech, protože například v loňském roce byla povolena výstavba pro nejméně nových bytů za posledních 20 let – pouze 1 304. Dlouhodobým problémem je tak velmi složitý legislativní proces, který developerům neumožňuje flexibilně reagovat na poptávku, která je v posledních letech tvořena zejména přirozeným socioekonomickým a demografickým vývojem,“ dodává Petr Hána.
ČNB ví o růstu cen své
Růst cen nemovitostí potvrzuje i ČNB. Podle zprávy o Finanční stabilitě vzrostly ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku ceny bydlení meziročně o 11 procent a zařadily se mezi nejvyšší v Evropské unii. Tempo růstu cen bytů navíc výrazně překonalo tempo růstu mezd.
„Ceny nemovitostí se již loni dostaly na maxima a čísla za první čtvrtletí ukazují, že byla maxima překročena. Růst cen je tak nejrychlejší v Evropské unii a podle našich analýz jsou ceny bytů v České republice mírně nadhodnocené,“ uvedl ke zprávě ředitel odboru finanční stability ČNB Jan Frait.
Zároveň roste velmi rychle i tempo objemu úvěrů na bydlení a zvyšuje se i průměrná částka úvěrů. „To podporuje růst cen nemovitostí, a to se vrací do (růstu) úvěrů. Stávající dynamika není udržitelná,“ dodal Jan Frait.
ČNB proto přistoupila k dalšímu zpřísnění hypoték. Kromě omezení poskytovaných hypoték nad 90 % zástavy nemovitosti (LTV) a 15% limitu hypoték poskytovaných od 80 do 90 % LTV, rozšířila v červnu záběr svých doporučení i na další ukazatele. „Poskytovatelé by měli sledovat ukazatele DTI (poměr dluhu a čistého příjmu, debt-to-income) a DSTI28, stanovovat si pro ně interní limity a obezřetně na jejich základě posuzovat žádosti o úvěr. Horní hranici ukazatelů DTI či DSTI prozatím ČNB s ohledem na vyhodnocení intenzity systémových rizik nestanovuje. Obzvláště obezřetně by však poskytovatelé měli posuzovat žádosti o poskytnutí úvěru u žadatelů, u nichž by ukazatel DTI přesáhl hodnotu 8 a ukazatel DSTI úroveň 40 %,“ uvádí zpráva o Finanční stabilitě.
Opatrnější musí být kromě bank nově i nebankovní poskytovatelé úvěrů, kteří musí ověřit úvěruschopnost klienta, který již získal hypotéku. Centrální banka se tak snaží předejít tomu, aby lidé neobcházeli její doporučení a nedostatek finančních prostředků na koupi nemovitosti nedoplňovali jinými úvěry.
„Makro prudenční opatření nemohou udělat o moc víc než, že zhorší dostupnost úvěrů pro část především nižších příjmových skupin a zabrání jim zadlužit se při nákupu teoreticky nadhodnocených nemovitostí. Těžko při rostoucích nájmech a nízkých úrokových sazbách sníží atraktivitu investic do bydlení mezi těmi, co mají peněz dost a přemýšlí, kam s nimi. Bez výraznějšího růstu úrokových sazeb (ke kterému se ČNB nechystá) bude investiční poptávka dál sílit,“ míní Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance.
REKLAMA
