Češi dluží stále více, přesto zaostávají za západní Evropou

Celkový dluh obyvatel Česka se ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšil o 175,1 miliardy na 2,23 bilionu korun, tedy o 8,5 procenta. Dlouhodobý dluh vzrostl o 139,7 miliardy na 1,8 bilionu korun a krátkodobý dluh o 35,4 miliardy na 456,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací.
Přestože celkový objem dlouhodobého i krátkodobého dluhu roste, počet klientů stagnuje. „Každý z nich tedy dluží v průměru vyšší částku: u dlouhodobého dluhu je to průměrně 1,58 milionu korun na klienta, u krátkodobého dluhu pak 190 tisíc korun,“ říká Lenka Novotná, výkonná ředitelka Bankovního registru klientských informací.
Lidé se zadlužují nejvíce kvůli vlastnímu bydlení. Hypoteční úvěry se na celkovém dluhu podílí 65 procenty. Objem hypotečních úvěrů meziročně vzrostl ke konci druhého čtvrtletí téměř o 115 miliard korun, tedy o 8,7 procenta. Klientů ale nepřibývá.
„Hypotéky v uplynulých letech zažívaly velký boom, ten ale nepřinesl nárůst celkového počtu klientů, který se stále pohybuje kolem 1 110 000 až 1 120 000 lidí,“ popisuje Lenka Novotná.

Čechů, kteří nesplácí, ubývá, ale…

Problémy se splácením má stále méně lidí. Celkový objem ohroženého dlouhodobého dluhu se v pololetí meziročně snížil o téměř 17 procent na 10,9 miliardy korun. Zároveň klesl i počet klientů, kteří měli problémy se splácením o 17,7 procenta, tedy o 4 880 klientů na 22 614 klientů.
Celkový objem ohroženého krátkodobého dluhu klesl o 5,5 procenta, tedy o 1,5 miliardy na 25,9 miliardy korun. Se splácením krátkodobých dluhů mělo problémy 276 tisíc lidí, což je meziročně o 20 tisíc méně.
„Na jedné straně zůstává v problémech stále méně lidí, na druhé straně vidíme, že ti, kterým se nadále nedaří svým závazkům dostát, nesplácí stále vyšší částky,“ říká Jiří Rajl, výkonný ředitel Nebankovního registru klientských informací.

Praha v čele zadlužení, ale i platební morálce

Obyvatelé Prahy dluží celkem 375 miliard korun. Dlouhodobý dluh zde vzrostl meziročně o 9,8 procent na 332,7 miliard korun, krátkodobý o šest procent na 49,3 miliardy korun. Přestože dluží Pražané nejvíce ze všech krajů, se splácením mají nejmenší problémy. Podíl klientů s ohroženým krátkodobým dluhem v Praze činil pouze 1,6 procenta. Problémy se splácením úvěrů na bydlení má v Praze jen 0,1 procenta klientů.
Nejméně dluží lidé v Karlovarském kraji, a to 52,8 miliard korun. Dlouhodobé úvěry činí 37 miliard korun a krátkodobé 15,8 miliard korun. Podíl klientů s ohroženým dluhem je přesto na Karlovarsku nejvyšší z celé republiky, a to jak u dlouhodobých úvěrů (0,4 procenta), tak u krátkodobých úvěrů (4,3 procenta).

Západní Evropa má náskok

Přestože se Češi především kvůli vlastnímu bydlení stále více zadlužují, za západní Evropou zaostávají. Zatímco v některých zemích západní Evropy se podíl nemovitostí pořízených na úvěr blíží 90 procentům, v České republice má vlastní bydlení na hypotéku pouze čtvrtina lidí.
Nejvyšší podíl nemovitostí pořízených na úvěr je podle aktuálních statistik poradenské společnosti Deloitte v Nizozemsku, kde má vlastní bydlení na hypotéku 89 procent lidí. Vysoký podíl má také Norsko (71 procent) a Dánsko (65 procent).
Česko se s 25 procenty řadí na stejnou úroveň jako Estonsko. Před Česko se dostalo i Maďarsko s 26 procenty a Řecko s 30 procenty. Nejméně lidí vlastní nemovitost na hypotéku ve Slovinsku (8 procent), Chorvatsku a na Ukrajině (10 procent).
„V Evropě je situace v oblasti hypoték a ochoty zadlužovat se dána historickým vývojem. Zatímco v západní Evropě je zcela běžné pořídit si bydlení na dluh, v zemích východní Evropy je situace přesně opačná,“ říká Petr Hána, senior manažer ve společnosti Deloitte.

Přísnější pravidla dostupnost ještě více omezí

Od října navíc Česká národní banka (ČNB) ještě více zpřísní poskytování hypoték. Na hypotéku by tak nemusela dosáhnout až třetina kupujících. Statistiky zatím neukazují, že by se do bank během letních měsíců hrnulo více zájemců o hypotéku. Podle Fincentrum Hypoindexu klesly v červenci počty i objemy poskytnutých hypoték.
Do konce září se ale dá očekávat, že zájem o hypotéky vzroste stejně jako tomu bylo před zavedením přísnějších pravidel na Slovensku, která začala platit 1. července. V červnu letošního roku poskytly podle údajů Národní banky Slovenska (NBS) slovenské banky úvěry na bydlení za 1,085 miliardy eur, v květnu to přitom bylo 820 milionů a v dubnu 656 milionů eur.

^REKLAMA