Češi se dluhů nebojí a zatím ani nemusí. Co ale není, může být. Kdo je v ohrožení?

Dluhy českých domácností u bank a družstevních záložen vzrostly podle statistik České národní banky (ČNB) v lednu oproti prosinci loňského roku o více než dvě miliardy korun na 1,653 bilionu korun. Meziročně došlo k nárůstu zadlužení tuzemských domácností o 112 miliard korun. Dluhy českých domácností trvale rostou již od února 2016.

Češi strach z dluhů nemají

„Lidé se dívají na svou budoucí schopnost splácet optimisticky a nebojí se zadlužovat, což velice pravděpodobně souvisí s aktuálním vývojem ekonomiky provázeným mimo jiné například růstem mezd,“ vysvětluje možné důvody přetrvávajícího zadlužování Čechů Helena Brychová, gestorka ČBA pro spotřebitelské chování a finanční vzdělávání.
To potvrzuje i průzkum České bankovní asociace (ČBA) zaměřený na postoje a chování obyvatel v souvislosti s nákupem na úvěr a splátky, ve kterém 69 procent dotázaných uvedlo, že se neobává, že by nebyli schopni své půjčky splatit.

Kdo je rizikový dlužník?

Zkušenost s nákupem na úvěr má přitom podle průzkumu 60 procent Čechů. Třetina z nich vykazuje rizikové chování. ČBA pro určení rizikovosti dlužníka zkoumala především to, zda je spotřebitel ochotný krýt splátky další půjčkou, řeší neschopnost splátky další půjčkou, splácí tři a více půjček nebo si půjčuje na běžnou spotřebu a zábavu.
Výsledkem bylo hodnocení spotřebitele z hlediska výskytu rizikových faktorů tzv. index rizikového zadlužování. V přepočtu na celou dospělou populaci Česka se podle indexu rizikové zadlužení týká 20 procent, tedy 1,58 milionu dospělých Čechů.
Tendenci zadlužovat se rizikově mají především mladí a respondenti s nižším vzděláním, kterým nedělá problém vzít si úvěry od více poskytovatelů. Třetina lidí z této rizikové skupiny nemá ani problém vzít si půjčku na splátku předchozího úvěru.
„Varovné je, že rizikově se výrazně zadlužuje mladá generace, lidé do 35 let. To je dáno tím, že se kvůli rostoucím cenám nemovitostí a nájemného musí uchylovat právě i k rizikovému zadlužení, aby svoji finanční situaci „utáhli“. Mladí lidé už v mnoha případech také poslední ekonomickou krizi znají spíše z vyprávění než z přímé ekonomické zkušenosti, neboť v té doby byli ještě dětmi či studovali, a finančně je tak zajišťovali rodiče,“ uvedl Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Czech Fund.

Kde je hranice bezpečného zadlužení?

Průzkum ukázal i několik pozitivních aspektů. Čím více si splátky půjčky ukrojí z celkových měsíčních příjmů domácností, tím více je lidé považují za nebezpečné. Většina Čechů považuje zadlužení za bezpečné, pokud měsíční splátky nepřekročí pětinu jejich čisté měsíčního příjmu, a to je bezpečné i podle ČBA.
Pro lidi s vyššími příjmy nad 40 tisíc korun je půjčka bezpečná, pokud se podíl splátek přiblíží 50 procentům příjmů. To je dáno především tím, že i s polovinou příjmů mohou docela dobře přežít.
Pozitivní je ti to, že Češi vědí, jak se mají chovat, pokud se dostanou do platební neschopnosti. Většina by řešila svou platební neschopnost jednáním o odkladu splátek či konsolidací. Ubývá také těch, kteří by nejprve běželi pro půjčku ke svým příbuzným či známým. To považuje ČBA za krok správným směrem.
Naprostá většina Čechů by si navíc podle průzkumu nikdy nepůjčila na dovolenou či zážitek, ani na splátku jiné půjčky. „Průzkum odhalil zajímavý rozdíl mezi přístupem těch, co již zkušenost s půjčkou mají, ve srovnání s těmi, kteří si dle svého prohlášení v životě nepůjčili. První skupina inklinuje jasně k tomu půjčit si na věci, které pro ty „nezkušené“ téměř nepřicházejí v úvahu. Je tomu tak například u spotřební elektroniky či bílého zboží,“ komentuje Helena Brychová.

Proč se lidé zadlužují?

Mladí se zadlužují především kvůli spotřební elektronice, lidé ve středním věku zase častěji kvůli nákladnějším věcem jako je například auto. Dalším nejčastějším důvodem nákupu na úvěr je i rekonstrukce bytu.
K nákupu na úvěr nutí Čechy především nedostatek hotovosti, nebo neochota čekat, než si peníze našetří. Významnou roli hrají také aktuální výhodné akce na splátky, které lákají na nulový či nízký úrok. Hotovost chybí především mladým a lidem s nižším vzděláním, na slevové akce slyší především muži.
„Přes jisté varovné signály je platební morálka Čechů v mezinárodním srovnání stále na velmi dobré úrovni. Zadluženost domácností je relativně nízká, což lze vnímat také pozitivně. Podle údajů Eurostatu za rok 2017 hlásí problém se splácením dluhů například na nájemném či v souvislosti s nákupem na splátky pouze . V celé EU vykazuje nižší údaj jedině Lucembursko. Například i Německo vykazuje daný údaj vyšší,“ dodal Lukáš Kovanda.

^REKLAMA