ČNB čistí úvěrový trh, lichváři hledají skulinky

Nový zákon o úvěru pro spotřebitele začal platit 1. prosince 2016. Kromě jiných povinností přibyla nebankovním poskytovatelům nová povinnost získání licence od ČNB. Poskytovatelé, kteří podali žádost v období od 1. prosince 2016 do 1. března 2017, se nachází v tzv. přechodném období.
Celkem o licenci ČNB v přechodném období zažádalo 109 subjektů. ČNB v současné době eviduje 99 poskytovatelů spotřebitelského úvěru v přechodném období. Dosud ale centrální banka udělila pouze pět licencí nebankovním poskytovatelům.

Bez licence je zatím pět společností

„V pěti případech ČNB žádosti vyhověla a udělila oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, v dalších pěti případech bylo řízení zastaveno (ve dvou případech pro nezaplacení správního poplatku, pak ve dvou případech pro zpětvzetí žádosti a v posledním případě pro neodstranění podstatných vad žádosti, které bránily pokračování v řízení). Ve zbývajících 99 případech ČNB žádost nadále posuzuje,“ uvedla Denisa Všetíčková z ČNB.
Jména společností, které neprošly licenčním řízením, jsou neveřejná. Spotřebitel se na stránkách ČNB dozví pouze jména společností v přechodném období a těch, které již licenci dostaly.
V případě, že poskytovatel úvěru nedostane licenci ČNB, nesmí již poskytovat další úvěry. Klient, kterému ale tato společnost úvěr již poskytla, musí úvěr doplatit na základě uzavřených smluvních podmínek.
Na změnách podmínek úvěru (například na snížení splátek či prodloužení splatnosti) se může dlužník s poskytovatelem úvěru domluvit pouze za podmínky, že nedochází k navyšování dlužné částky a poskytnutí dalšího spotřebitelského úvěru. Záleží ovšem také na úvěrových podmínkách, které klient v době poskytnutí úvěru podepsal. Podle právníka společnosti Fincentrum Lukáše Pácla mohou tedy vyžadovat i poplatek, který je ve smluvní dokumentaci, pokud je klient například v prodlení.
Centrální banka má povinnost o udělení licenci rozhodnout nejdéle do 31. května 2018. První čtyři nebankovní poskytovatelé dostali licenci 30. listopadu a pátý 12. prosince 2017. Zdlouhavost licenčního řízení je podle ČNB způsobena především tím, že většina doručených žádostí přišla až v samotném závěru tříměsíčního přechodného období. Ke konci roku 2016 evidovala ČNB pouze osm žádostí a na konci ledna 12. Dalším důvodem je podle ČNB také nízká kvalita podaných žádostí.

Kam míří lichváři?

Kromě stovky žádostí o oprávnění poskytovat spotřebitelské úvěry podalo dalších téměř 26 tisíc subjektů žádost o licence na samostatné zprostředkovatele, vázané zástupce, zprostředkovatele vázaného spotřebitelského úvěru a zahraniční zprostředkovatele.
„I přesto předpokládáme, že v důsledku zpřísnění regulace se část ze zaniklých subjektů přesunula do nelegální oblasti nebo využívá různých kliček pro pokračování svého podnikání. Nejčastěji dochází k přesunu k půjčkám pro živnostníky, úvěrovým tržištím, k půjčkám mezi fyzickými osobami nebo přesunu k podomnímu poskytování půjček za lichvářských podmínek. Především spotřebitelé v tíživé životní situaci, kteří jsou příliš rizikoví pro licencované poskytovatele, vidí lichváře jako poslední formu záchrany,“ říká profesor Michael Mejstřík z Univerzity Karlovy, zakladatel a garant projektu Navigátor bezpečného úvěru.
Tabulka č. 1: Poskytovatelé a zprostředkovatelé spotřebitelského úvěru

Zdroj: ČNB
Přestože si někteří nepoctiví poskytovatelé skulinku našli a další asi ještě najdou, určitý posun na úvěrovém trhu zákon o úvěru pro spotřebitele podle profesora Mejstříka přinesl: „Významné zlepšení pozorujeme u uvádění informace, kdo je skutečným poskytovatelem, již v nabídce produktu. Dříve bylo obtížné rozpoznat, jestli se jedná o poskytovatele úvěru nebo jen zprostředkovatele a také zda se jedná o jiného poskytovatele nebo jen další inzerci od stejného poskytovatele.“