ČNB se nevzdává. S hypotékami jde pro reparát

Extrémně levné hypotéky podnítily zájem lidí o vlastní bydlení. Růst poptávky po bydlení v kombinaci nedostatečnou nabídkou se však podepsal na cenách nemovitostí, které pokračují v raketovém růstu.
Hypoteční horečku se ČNB snaží chladit již déle než rok. V rámci doporučení jí k tomu dosud byl nástrojem ukazatel LTV, tedy výše hypotéky k zástavní hodnotě nemovitosti. Banky od loňského dubna mohou poskytovat hypotéky do maximální výše 90 procent hodnoty nemovitosti a u LTV od 80 do 90 procent jsou banky v poskytování hypoték omezené na 15 procent z nových obchodů.

Další omezení hypoték na dohled

ČNB uvažuje o dalším zpřísnění poskytování hypoték. K ruce si k tomu chce vzít ukazatel celkového zadlužení žadatele k jeho ročnímu příjmu (DTI) a měsíční splátky k jeho měsíčnímu příjmu (DSTI).
„V návrhu novely zákona o ČNB máme vedle LTV ještě kritéria poměřující dluh k příjmu (debt-to-income), aby dluh na nemovitost nebyl vyšší než osminásobek ročního příjmu, a dluhovou službu k příjmu (debt-service-to-income), aby lidé nevydávali měsíčně více než čtyřicet procent svého disponibilního příjmu na splátku hypotéky,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15 člen bankovní rady ČNB Marek Mora a dodal: „Uvažujeme, že bychom limity na tyto dva ukazatele zahrnuli do našeho doporučení bankám.“
Jedním z argumentů centrální banky pro prosazení novely zákona o ČNB byly přitom právě i tyto dva ukazatele DTI a DSTI. „Smyslem novely je zároveň dát nám možnost upravovat i tyto dva klíčové ukazatele, to znamená poměr splátek k měsíčním příjmům a výše úvěru nebo celkového zadlužení k ročním příjmům domácností,“ uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce Tomáš Holub, ředitel měnové sekce ČNB.
ČNB již v loňské Zprávě o finanční stabilitě na tyto dva ukazatele upozornila: „Poskytovatelé by měli sledovat ukazatele DTI a DSTI, stanovovat si pro ně interní limity a na jejich základě obezřetně posuzovat žádosti o úvěr. Horní hranici ukazatelů DTI či DSTI prozatím ČNB nestanovuje.“
Bankám zároveň ve Věštníku z 13. června 2017 vzkázala, že by měly posuzovaly žádosti o poskytnutí úvěru obzvláště obezřetně „u žadatelů, u nichž by ukazatel DTI přesáhl hodnotu 8 a ukazatel DSTI úroveň 40 %.“ Jelikož však nešlo o doporučení, bankám za porušení těchto limitů nehrozil postih v podobě navýšení rezerv ze strany centrální banky.

Střední třída může na hypotéky zapomenout

Závazné stanovení maximálních limitů ukazatelů DTI na úrovni 8 a DSTI ve výši 40 procent v rámci doporučení by omezilo poskytování hypoték pro rodiny s průměrnými příjmy. Podle Českého statistického úřadu totiž průměrná hrubá mzda činila ve čtvrtém čtvrtletí loňského roku 31 646 korun.
Při průměrné výši hypotéky, která podle Fincentrum Hypoindexu dosáhla v březnu 2,12 milionu korun by žadatel o hypotéku potřeboval čisté příjmy ve výši více než 22 tisíc korun měsíčně. Ale například v Praze, kde se nové byty prodávají v průměru za 88 552 korun za metr čtvereční, by po žadateli banka požadovala na koupi padesátimetrového bytu čistý měsíční příjem zhruba 46 tisíc korun.
ČNB zpravidla zveřejňuje nová doporučení současně s pravidelnou zprávou o finanční stabilitě. Letošní zpráva o finanční stabilitě bude zveřejněna 12. června. Jestli opravdu ČNB zpřísní svá doporučení, se tedy dozvíme již za několik týdnů.

Boj ČNB o novelu pokračuje

ČNB však mezitím na vavřínech neusíná. Přestože novela zákona o ČNB na konci minulého volebního období neprošla Poslaneckou sněmovnou, ČNB boj o zákonné pravomoci nevzdává. Společně s ministerstvem financí pracuje na návrhu, do kterého chce mimo jiné prosadit pokutu za porušení limitů až 10 milionů korun za případ.
Návrhem by se měla podle mluvčí ČNB Markéty Fišerové vláda zabývat v září 2018. Nabýt účinnosti by novela podle mluvčí mohla v září 2019.