Daň z nemovitých věcí je nízká… připravme se na zvýšení?

Snaha o růst daně z nemovitých věcí v České republice se vrací opakovaně. A daň také opakovaně roste. Jeden z prvních větších růstů této daně nastal po finanční krizi z roku 2008, kdy byla daň zákonem „dočasně“ zdvojnásobena jako opatření k sanaci obecních rozpočtů zasažených nižšími příjmy.

O výši daně mohou do značné míry rozhodovat obce a jejich obecní úřady. Zákon jim dává poměrně široký prostor v celé řadě koeficientů – od možnosti zvýšit (či snížit) koeficient podle velikosti obce o jednu třídu (až tři třídy) velikosti obce po stanovení místního koeficientu ve výši 2, 3, 4 či 5. Jen prostřednictvím těchto koeficientů může být základní sazba daně zvýšena až na šestinásobek základní výměry.
Námět ke zvýšení daně z nemovitých věcí v polovině letošního roku dala i ministryně financí Alena Schillerová: „Obce se mohou rozhodnout o navýšení této daně v té jednotlivé lokalitě, a to dokonce koeficientem, který mohou mít až pětinásobný.“

Daň z nemovitých věcí je nízká…

Daň z nemovitých věcí je v České republice nízká. Podle srovnání 26 evropských zemí (a Turecka) je čtvrtá nejnižší. V průměru dosahuje 0,16 % hodnoty nemovitostí. Lépe je na tom Lucembursko (0,05 %), Švýcarsko (0,11 %) a Rakousko (0,14 %). Naopak nejvyšší daňové zatížení je ve Velké Británii (2,53 %), Francii (1,7 %) a Polsku (1,61 %).
Graf 1: Daňové zatížení daní z nemovitých věcí v Evropě

Zdroj: TaxFoundation.org

Ve Velké Británii a ve Francii je výše daňového zatížení ještě umocněna vysokými cenami nemovitostí, k nimž se daň poměřuje. Např. v Paříži stojí podle studie Deloitte byt v průměru 12 910 EUR/m² a v Londýně 11 185 EUR/m².

V každé zemi je navíc daň počítána jiným způsobem. Ve všech kromě Estonska je ale vybírána jak z pozemku, tak ze stavby, která na něm stojí.

^REKLAMA

…poroste?

Nízká výše daně z nemovitých věcí v Česku podle evropského srovnání je jednoznačným signálem zejména pro levicově orientované politiky tuto daň zvyšovat. Ostatně v dobách diskusí o důchodové reformě měla i ČSSD jako zdroj jejího financování nárůst daně z nemovitostí, kde mělo dojít k úpravě na výpočet podle tržní hodnoty nemovitosti.

Výběr daně z nemovitých věcí dle údajů Finanční správy v roce 2018 dosáhl 10,829 mld. Kč, což představuje řádově 0,77 % příjmů státu. Kdyby se podíl daně k hodnotě nemovitostí zvýšil např. na úroveň sousedního Polska, vzrostl by její podíl na příjmech státu na 7,7 % a celkový výběr na 108,29 mld. Kč. Tím by se stal čtvrtým největším daňovým příjmem po DPH (413,01 mld. Kč), daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (193,68 mld. Kč) a daní z příjmů právnických osob (166,13 mld. Kč).

Majitelé nemovitostí by ovšem v takovém případě museli zaplatit v průměru desetinásobnou výši daně… to by se dotklo i nájemníků, neboť majitelé bytů by vyšší daňové náklady pravděpodobně promítly do nájemného.

Jen nájemníci v obecních bytech by zůstali nedotčeni, neboť obce (zatím) daň z nemovitých věcí neplatí – jsou osvobozeny. V případě razantního zvýšení daně z nemovitých věcí je ovšem pravděpodobná i změna rozpočtového určení daní, kdy by (větší či menší?) část výběru nemovitostní daně zůstávala ve státním rozpočtu.