Náklady na bydlení tlačí inflaci vzhůru. Pravděpodobnost dalšího zvyšování sazeb ČNB roste

Růst spotřebitelských cen zrychlil podle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) v únoru na 2,7 procenta z lednových 2,5 procenta. Inflace tak v únoru dosáhla na nejvyšší úroveň za poslední rok a půl a o desetinku předčila očekávání analytiků a o tři desetiny překonala i prognózu České národní banky (ČNB), přesto však stále zůstává v jejím tolerančním pásmu.

Inflaci táhnou vzhůru i rostoucí náklady na bydlení

Polovina „zásluh“ současného růstu inflace jde na vrub nákladů na bydlení. Růstu cen se nevyhnulo nájemné, voda ani energie. Nejvýrazněji rostly ceny elektřiny, které jsou v průměru o 8,9 procenta dražší než před rokem. Zemní plyn zdražil meziročně o 3,6 procenta a teplo a teplá voda o 4,2 procenta.
Do růstu spotřebitelských cen promluvil i růst cen vodného a stočného (+ 2,6 procenta) a nájemného. „Nájemné sice roste oproti cenám elektřiny ani ne polovičním tempem, nicméně vzhledem k jeho vyššímu podílu na výdajích je jeho zásah do peněženek spotřebitelů citelnější. I když jde jen o 3,8 procenta, je třeba brát v úvahu, že se jedná „jen“ o průměrné číslo za celou ČR, které vlastně nic nevypovídá o vývoji v jednotlivých místech,“ uvedl Petr Dufek z ČSOB.
Růst cen lze podle analytiků očekávat i v příštích měsících. Podle hlavního ekonoma ING Jakuba Seidlera by v následujících dvou měsících mohla meziroční inflace poskočit ke třem procentům. Již v květnu by ale měl růst cen začít zpomalovat a postupně se opět navracet k dvouprocentní hranici.
V závěru roku by inflace mohla opět zrychlit, přesto by se podle odhadů ING měla celoroční inflace pohybovat kolem 2,5 procenta. Podle analytiků Raiffeisenbank by ale měly spotřebitelské ceny vzrůst v letošním roce o 2,1 procenta.

Zvyšování sazeb ČNB na spadnutí?

Růst tuzemské inflace je pro ČNB jedním z argumentů ke zvyšování sazeb. Příští měnově-politické jednání bankovní rady ČNB je naplánované na 28. března. Někteří analytici jsou přesvědčeni, že právě na tomto zasedání přistoupí centrální banka k letos prvnímu zvyšování základních sazeb.
„Podle našeho názoru tak zvyšování sazeb ČNB bude pokračovat, a to hned na nejbližším zasedání bankovní rady v březnu. Jediným faktorem, který by tento krok mohl zastavit, je zahraniční vývoj. Nebližší jednání bankovní rady je pouze den před oficiálním odchodem Velké Británie z EU. Zároveň centrální banku také znepokojuje hospodářský vývoj v sousedním Německu, který by mohl negativně dopadnout i na domácí ekonomiku,“ uvedl František Táborský, analytik Raiffeisenbank.
Právě i vývoj v zahraničí může rozhodnout o tom, že centrální banka posune zvyšování sazeb na květen. „Vzhledem k pravděpodobnému zpomalování ekonomiky, pokračující uvolněné měnové politice ECB a nakonec i s ohledem na přetrvávající externí rizika a nejistoty, nemusí ČNB se zvýšením svých úrokových sazeb pospíchat. A to ani s ohledem na zveřejněné únorové číslo o tuzemské inflaci. Nakonec ne všechna „stará“ čísla svědčí pro vyšší sazby. V pátek zveřejněné statistiky mezd za očekáváním ČNB naopak výrazně zaostaly,“ uvedl Petr Dufek.
Radomír Jáč z Generali Invetments CEE se také spíše přiklání k variantě, že ČNB zvýší základní sazby nejdříve na květnovém zasedání. „Bankovní rada bude zvyšování úroků každopádně diskutovat na zasedání koncem března, osobně ale dávám vyšší šanci scénáři zvýšení úroků ČNB až na měnově-politickém zasedání, jež se bude konat počátkem května,“ uvedl.
Dalšímu zvyšování sazeb se letos nevyhneme. Podle ČNB nás ale na rozdíl od loňských pěti zvýšení čekají letos maximálně dvě. Minulý týden to potvrdil i člen bankovní rady Tomáš Holub, který uvedl, že je zde prostor pro jedno až dvě zvýšení úrokových sazeb.