Neděle 16. června. Svátek má Zbyněk.

Návrat novomanželských půjček? Stát chce přispět svou troškou do mlýna

Jana Zámečníková

Návrat zvýhodněných novomanželských půjček si přeje většina Čechů. Počítá s nimi i koncepce rodinné politiky z dílny ministerstva práce a sociálních věcí. Dosavadní zkušenosti se státními půjčkami však valné nejsou a podle kritiků jsou navíc zbytečné.  

Průzkum společnosti Cofidis ukázal, že tři čtvrtiny Čechů by si přály návrat novomanželských půjček. Ve věku od 45 let bylo zájemců dokonce nad 80 procent. „V praxi používají novomanželé takové půjčky nejčastěji na rekonstrukci společného bydlení, pořízení rodinného vozu nebo zařízení dětského pokoje,“ říká Cyril Křůpala, obchodní a marketingový ředitel společnosti Cofidis.

Státní novomanželské půjčky

Ministerstvo práce a sociálních věcí se rozhodlo myslet na mladé na konci loňského roku, kdy přestavilo koncepci rodinné politiky. Rodiny by se podle koncepce měly dočkat novomanželských úvěrů až do výše 300 tisíc korun či bezúročných půjček na bydlení od jednoho milionu korun.

Novomanželské půjčky mají podle ministerstva motivovat mladé páry, aby neodsouvaly založení rodiny až do doby, kdy naleznou stabilní zaměstnání nebo vyřeší vlastní bydlení. Spotřebitelský neúčelový úvěr od Českomoravské záruční a rozvojové banky až na patnáct let má pomoci registrovaným partnerům i manželům, kteří jsou sezdáni méně než rok. Úrok by měl být výhodnější než tržní. Navíc by se mohl snižovat s rostoucím počtem dětí.

Vláda však opět projednávání tohoto dokumentu v pondělí 21. srpna odložila. Podle předkladatelky materiálu ministryně Michaely Marksové vychází koncepce z reality a odpovídá současnému pojetí rodiny, lidovci však k jejímu pojetí rodinné politiky mají zásadní připomínky. Nad schválením tak zatím stále visí otazníky.

Výhodnější podmínky půjček by si ale podle Čechů zasloužili nejen novomanželé. Průzkum ukázal, že 30 procent dotázaných, především ve věku 30 až 40 let, by uvítalo zvýhodněné půjčky pro manžele obecně. „Češi si berou půjčky v páru i bez speciálních státních programů. Kvůli lepším podmínkám a nižšímu riziku jsme loni registrovali dva žadatele už u 40 procent poskytnutých úvěrů,“ říká Cyril Křůpala.

Státní půjčky nenacházejí zastání ani u řady ekonomů, a to především kvůli řadě pravidel a omezení v čistě konkurenčním prostředí. Ve většině případů navíc státní úvěr rodinám nestačí a musejí ho dofinancovávat jinými bankovními úvěry.

Půjčky od státu úspěchy neslaví

Podobný pokus přišel již loni na jaře, kdy stát rozjel program pro mladé do 36 let. Půjčky na stavbu nebo koupi bytu či rodinného domu od 50 tisíc do 600 tisíc korun zastřešuje Státní fond rozvoje bydlení (SFRB). Úvěr však nesmí překročit 50 procent skutečných nákladů na stavbu či koupi nemovitosti. Celkem bylo na program vyčleněno 100 milionů korun.

V roce 2016 bylo přijato 45 žádostí přibližně za 25,9 milionů korun. Do letošního roku přešlo osm žádostí za necelých pět milionů. Rozpočet na letošní rok je 50 milionů korun, žádostí však bylo přijato pouze 17 v hodnotě 9,6 milionů korun. Praxe ukazuje, že mladí o státní půjčky zájem příliš nemají, často o nich také ani nevědí.

Anketa: Využíváte státní podporu od SFRB?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *