Čtvrtek 13. prosince. Svátek má Lucie.

Pozor na promlčení při investici do společného bydlení

Oběšené srdce - rozvod - rozchod

Zbyněk Drobiš

Společné soužití v nemovité věci ve výlučném vlastnictví pouze jednoho z partnerů je běžné. Poměrně často také jeden z partnerů investuje své finanční prostředky do tohoto společného bydlení. Tyto investice by však měly být deklarovány písemnou dohodou k předcházení sporu.

V případu rozpadu vztahu poměrně často žádá partner, který investoval do nemovité věci druhého partnera v jeho výlučném vlastnictví, aby navrátil alespoň poměrnou část investovaných finančních prostředků. Bohužel bez písemné dohody o provedených investicích je vymáhání komplikované a zejména při dlouhodobém vztahu je riziko promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení.

Důvod soudního sporu bývalých manželů

Spor, který rozhodoval Nejvyšší soud, vycházel z případu žalobce, který žádal náhradu svých investic do zhodnocení domu žalované, který byl v jejím výlučném vlastnictví. Žalobce uskutečnil tyto investice z prodeje vlastní nemovité věci s předpokladem časově neomezeného společného soužití s žalovanou, se kterou uzavřel manželství v roce 2004. Žalobce uskutečnil investice několik měsíců před uzavřením manželství. Manželství však bylo rozvedeno ke dni 19. 3. 2013 a žalobce se domáhal náhrady svých investic dne 6. 3. 2015, a to u soudu.

Nový občanský zákoník a promlčení bezdůvodného obohacení

Okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

Právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za patnáct let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Jedná se však o objektivní promlčení lhůtu. Subjektivní promlčení lhůta činí tři roky.

Mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá. To platí obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem.

Jak rozhodovaly soudy

Soud prvního stupně zamítl žalobu s odůvodněním promlčení uplatněných náhrad žalobcem. Soud vymezil, že zhodnocením nemovitosti žalované investicemi žalobce vzniklo bezdůvodné obohacení na úkor žalobce, konkrétně již okamžikem provedením stavební nebo jiné obdobné cenu zvyšující úpravy. Žalobce realizoval většinu stavebních úprav do 9. 4. 2004, kdy tedy započal běh promlčení doby. Po dobu trvání manželství promlčení doba byla stavena, avšak dvouletá promlčecí subjektivní doba uplynula dříve, než bylo právo na vydání bezdůvodného obohacení uplatněno u soudu (spor vychází z právní úpravy účinné před novým občanským zákoníkem, současná subjektivní promlčení doba je tříletá u práva na vydání bezdůvodného obohacení).

Odvolací soud potvrdil zamítnutí žaloby z podstatné části, kdy uznal žalobci náhradu ve výši cca 40 000 Kč pro investice uskutečněné za trvání manželství. Žalobce podal vůči rozhodnutí odvolacího soudu dovolání k Nejvyššímu soudu.

Dovolání bylo odůvodněno zejména nesprávným právním posouzením bezdůvodného obohacení získaného plněním bez právního důvodu, když žalobce tvrdil a prokazoval, že investice do nemovité věci žalované činil na základě dohody s žalovanou a s vidinou trvalého soužití v nemovité věci. Právní důvod investice tak dle žalobce odpadl nejdříve rozvodem manželství, popř. vyklizením nemovité věci žalobcem. Dle žalobce až poté mohla běžet promlčení doba práva na vydání bezdůvodného obohacení.

Nejvyšší soud k promlčení

Nejvyšší soud vyhověl podanému dovolání a zrušil rozsudek odvolacího soudu a soudu prvního stupně a vrátil případ k dalšímu řízení. Nejvyšší soud v rámci svého odůvodnění rozhodnutí vymezil, že „jestliže těmto žalobcem uplatněným tvrzením o dohodě účastníků a okolnostech jejího zániku (kdy k uzavření takové dohody není stanovena kvalifikovaná forma a kdy projev vůle stran může být učiněn i konkludentně) soudy nižších stupňů nepřiznaly žádnou relevanci a mechanicky uzavřely, že bezdůvodné obohacení vzniklo žalované již v okamžiku uskutečnění stavebních úprav zhodnocujících nemovitost žalované, jde o posouzení neúplné a tím i nesprávné.“

Nejvyšší soud také stanovil, že následkem nesprávného nebo předčasného závěru soudů o promlčení byl nedostatečně zhodnocen rozsah a výše majetkového prospěchu žalované pro investice realizované žalobcem.


Uvedené a citované rozhodnutí (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1374/2018) naleznete v kompletním znění na webových stránkách Nejvyššího soudu: www.nsoud.cz.

Každý případ sporu mezi manžely nebo partnery o bezdůvodné obohacení je velmi komplikovaný. Budete-li řešit obdobný případ, lze doporučit konzultovat s advokátem k posouzení veškerých aspektů vašeho případu.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.