Středa 23. října. Svátek má Teodor.

Příspěvek na bydlení 2019: Mnohočlenné domácnosti utáhnou opasek

opasek - pásek - módní doplňky

Petr Zámečník

Příspěvek na bydlení v roce 2019 pro většinu domácností mohl vzrůst. Jedinou výjimkou jsou mnohočlenné domácnosti se 4 a více dětmi. Proč si pohoršily?

Příspěvek na bydlení vychází z principu, že by žádná domácnost neměla vydávat více než 30 % svých příjmů (a v Praze 35 %) na náklady na bydlení. Pokud tedy bydlí v přiměřeném bytě či domě. Stát každoročně upravuje „normativní náklady na bydlení“, které mají odrážet skutečné náklady na bydlení v České republice.

V loňském roce došlo k výraznému růstu nákladů na bydlení, které byly hlavním faktorem za růstem inflace. Proto také došlo ke zvýšení normativních nákladů na bydlení, které stanovují maximální částku, z níž lze vypočítat příspěvek na bydlení. Ovšem zdaleka ne pro všechny domácnosti. Nejvíce se normativní náklady zvýšily pro jednočlenné domácnosti, zato mnohočlenným dokonce klesly.

Normativní náklady na bydlení přitom mají zásadní význam při výpočtu příspěvku na bydlení.

Normativní náklady v nájemních bytech

Stran příspěvku na bydlení jsou zvýhodněny domácnosti bydlící v nájemních bytech. Ty mají jednak nejvyšší normativní náklady, jednak i jejich růst dosahuje nejvyšších částek.

Tabulka 1: Normativní náklady na bydlení v nájemních bytech pro rok 2019

Počet osob v rodině Počet obyvatel obce
Praha více než 100 000 50 000 – 99 999 10 000 – 49 999 do 9 999
jedna 8 233 Kč 6 541 Kč 6 233 Kč 5 314 Kč 5 117 Kč
dvě 11 444 Kč 9 129 Kč 8 708 Kč 7 450 Kč 7 180 Kč
tři 15 288 Kč 12 260 Kč 11 710 Kč 10 065 Kč 9 712 Kč
čtyři a více 18 805 Kč 15 154 Kč 14 491 Kč 12 507 Kč 12 082 Kč

Zdroj: MPSV

V absolutním srovnání nejvíce vyrostly uznatelné náklady na bydlení v nájemních bytech pro jednočlenné domácnosti v Praze (+363 Kč, +4,4 %), v relativním se nejvíce přidalo jednočlenným domácnostem v obcích do 9 999 obyvatel (+273 Kč, +5,3 %). Pokles u domácností se 4 a více členy, tedy pro úplnou rodinu se dvěma a více dětmi, nejvíce postihl obyvatele menších obcí do 9 999 obyvatel (-217 Kč, -1,8 %).

Tabulka 2: Meziroční změna normativních nákladů na bydlení v nájemních bytech

Počet osob v rodině Počet obyvatel obce
Praha více než 100 000 50 000 – 99 999 10 000 – 49 999 do 9 999
jedna 363 Kč 314 Kč 305 Kč 278 Kč 273 Kč
dvě 258 Kč 191 Kč 178 Kč 142 Kč 134 Kč
tři 172 Kč 84 Kč 68 Kč 20 Kč 10 Kč
čtyři a více -22 Kč -128 Kč -148 Kč -205 Kč -217 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování z údajů MPSV

Normativní náklady na bydlení v družstevních bytech a bytech v osobním vlastnictví

Majitelé bytů či domů v osobním vlastnictví či družstevních bytů jsou oproti nájemníkům znevýhodněni znatelně nižšími normativními náklady na bydlení. Navíc u vlastnického bydlení nerozhoduje velikost obce, v níž se byt či rodinný dům nachází.

Stejně jako u nájemního bydlení vzrostly i u vlastnického bydlení normativní náklady nejvíce u jednočlenných domácnosti (+250 Kč, +5,4 %). Naopak klesly u mnohočlenných domácností se čtyřmi a více členy (-30 Kč, -0,3 %).

Tabulka 3: Normativní náklady na bydlení v bytech v osobním vlastnictví a v družstevních bytech a jejich meziroční změna

Počet osob v rodině Měsíční náklady na bydlení Meziroční změna
jedna 4 670 Kč 250 Kč
dvě 6 661 Kč 172 Kč
tři 9 050 Kč 111 Kč
čtyři a více 11 268 Kč -30 Kč

Zdroj: MPSV a vlastní zpracování z údajů MPSV

V bytech a domech v osobním vlastnictví či v družstevním vlastnictví dle posledního sčítání lidu v roce 2011 bydlelo přibližně 80 % domácností, zatímco nájemní bydlení s možností vyššího příspěvku na bydlení využívalo jen 20 % domácností. Od té doby se zřejmě poměr ještě více přiklonil k vlastnickému bydlení vzhledem k nedávnému hypotečnímu boomu.

Otázka, zda vlastníci bytů mají mít nižší normativní náklady (a s nimi spojený nižší maximální příspěvek na bydlení), je otázkou pro politiky. Z pohledu efektivity fungování státu by měli být podporováni především ty domácnosti, které nejsou schopny z vlastních finančních prostředků uhradit své základní životní potřeby. A vlastníci nemovitostí toho nepochybně schopni jsou, když mají dostatek zdrojů na koupi vlastního bytu či domu.

Proč jsou normativní náklady tak důležité

Normativní náklady udávají maximální částku, z níž je možné počítat náklady na bydlení, které zahrnují nejen nájemné (a srovnatelné náklady u vlastnického bydlení), ale také energie, vytápění a vodné a stočné. Pokud náklady na bydlení převyšují úředně stanovené normativní náklady, počítá se příspěvek na bydlení z nich.

Žádná domácnost by neměla vydávat na bydlení více než 30 % (v Praze 35 %) svého příjmu. Z toho se odvíjí i vzorec pro výpočet příspěvku na bydlení:

Skutečné náklady na bydlení (Normativní náklady) – 0,3 * Příjem domácnosti

Jsou-li skutečné náklady na bydlení vyšší než normativní náklady a pokud nedojde k růstu příjmů domácnosti, promítne se zvýšení normativních nákladů plně do zvýšení příspěvku na bydlení. A tak zatímco jednočlenné domácnosti v Praze si měsíčně mohly polepšit až o 363 Kč, mnohočlenné domácnosti v malých obcích se musí uskromnit až o 217 Kč měsíčně, o které se jim příspěvek na bydlení snížil.

Sociální demokracie ve vládě s Andrejem Babišem (ANO) proklamuje snahu o pomoc rodinám s dětmi. U příspěvku na bydlení se jim to ale nepodařilo.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *