Rusnok se obul do vlády. Jediný, kdo něco dělá na trhu s bydlením je ČNB

Česká národní banka v loňském roce pětkrát zvýšila úrokové sazby a od roku 2016 zpřísňuje svými doporučeními poskytování hypotečních úvěrů. Kvůli tomu se na ČNB snáší kritika. Ale ČNB vyhodnotila předchozí éru levných hypoték jako riziko pro banky, takže se rozhodla pro regulaci trhu.
„Rozumím tomu, že se na nás soustřeďuje pozornost, protože jsme jediní, kdo na trhu s bydlením něco dělá. Vláda jenom planě mluví, ale reálně se pro lepší dostupnost bydlení nedělá nic,“ řekl v rozhovoru pro týdeník Ekonom Jiří Rusnok, guvernér České národní banky. „Je jedno, zda by stavěli developeři, bytová družstva, stát nebo obce. Prostě se nestaví,“ dodal Rusnok.

Největší problém je nedostatek bytů

Rusnok vidí hlavní zádrhel v tom, že se staví málo bytů. Poukázal také na to, že je potřebná nejen regulace krátkodobých pronájmů, ale také zvýšení daně z nemovitosti.
Podle Českého statistického úřadu počet dokončených bytů v listopadu 2018 meziročně klesl o 2,5 % a činil 2 627 bytů. V rodinných domech došlo k růstu o 5,2 %, v bytových domech klesl počet dokončených bytů o 33,6 %.
„Extrémní nedostatek nových bytů na trhu se tak prohlubuje, což dokládá i druhá statistika sledující dokončené byty. Podle ní se v hlavním městě v listopadu dokončilo jen 91 nových bytů v bytových projektech. Tyto byty však nabídku nerozšíří, protože se velmi pravděpodobně prodaly už dávno během výstavby,“ uvedl Evžen Korec, generální ředitel společnosti Ekospol.

Zákon o ČNB má čas do března

Guvernérovi ČNB také vadí, že připravovaná novela zákona o kompetencích centrální banky zatím vláda neprojednala. „Ministerstvo financí má z pro mě nepochopitelných důvodů strach tu novelu poslat dál. Ale my na to budeme dál naléhat,“ říká Rusnok. Zákon o ČNB má ale ještě šanci. Ministerstvo financí požádalo o posunutí termínu předložení novely zákona vládě, a to do konce března 2019.
„Nevidím důvod zvyšovat pravomoci ČNB. Bankovní trh je u nás stabilní. Ani v případě krize taková pravidla nebudeme potřebovat,“ řekl v listopadu loňského roku poslanec Patrik Nacher. Návrh odmítala i opoziční ODS a Piráti. „Centrální banka působí na trh hypoték prostřednictvím svých doporučení, která fungují,“ uvedla loni k této problematice Olga Richterová za poslanecký klub pirátů.
Každopádně vydaná doporučení se sice banky snaží dodržovat, ale ČNB nemůže jejich dodržování nijak vymáhat. I když se banky doporučeními řídí, podle Rusnoka to nestačí a chce, aby ČNB dosáhla i na zahraniční subjekty.
„Nedokážeme tuto regulaci efektivně vymáhat vůči pobočkám zahraničních bank, nebankovním subjektům či přeshraničně působícím subjektům,“ vysvětlil Rusnok.
Zatím však k dalšímu zpřísnění pravidel pro poskytování hypotéky nejspíš nedojde. Centrální banka vyhodnotí dopady stávajících doporučení a podle toho se rozhodne, k jakým dalším krokům ČNB dále přikročí.

Přehled doporučení ČNB
2016 – Česká národní banka „doporučila“ tuzemským bankám, aby neposkytovaly 100procentní hypotéky.
2017 – ČNB svůj „zákaz“ rozšířila na poskytování hypoték nad 90 procent hodnoty zástavy nemovitosti, a navíc doporučila omezit i hypotéky nad 80 procent LTV, kterých banky mohou poskytnout jen 15 procent.
2018 – ČNB bankám doporučila, aby výše dluhu žadatele nepřekročila devítinásobek jeho ročního čistého příjmu a současně by zájemce o hypotéku měl na splátku dluhu vynakládat maximálně 45 procent svého měsíčního čistého příjmu. Podle ČNB lze v určitých případech tyto hodnoty překročit, ale takových úvěrů nesmí být více jak pět procent.