Pondělí 24. září. Svátek má Jaromír.

Sousedské právo: Škoda na pozemku následkem stékání dešťové vody

Déšť na okně - dešťové kapky - voda

Zbyněk Drobiš

Odpovídá vlastník výše položeného pozemku za škodu vzniklou přirozeným stékáním dešťové vody na sousední pozemek? K lepší znalosti tzv. sousedských práv si představíme rozhodnutí Nejvyššího soudu, které případ stékání dešťové vody řešilo.

Nový občanský zákoník výslovně stanovuje, že vlastník pozemku má právo požadovat, aby soused upravil stavbu na sousedním pozemku tak, aby ze stavby nestékala voda nebo nepadal sníh a led na jeho pozemek. Uvedené právo se však neuplatní, pokud stéká voda na pozemek přirozeným způsobem z výše položeného pozemku. V dnešním článku se zaměříme namísto teorie na praktický příklad ze soudní praxe.

Tip: Sousedské právo: Úprava stavby k ochraně před vodou a sněhem

Poškození nemovitosti

Následkem roztátí sněhu z pozemku žalovaného steklo velké množství vody na níže položený pozemek, které poškodilo rodinný dům. Konkrétně došlo ke znehodnocení izolace, zvlhnutí omítek rodinného domu, poškození sklepu včetně uloženého stavebního materiálu.

Vlastník poškozené nemovitosti následně žádal vlastníka pozemku o náhradu škody z takto vzniklé škodné události, který však odmítl jakoukoliv odpovědnost. Byla tedy podána žaloba o náhradu škody k civilnímu soudu.

Soud prvního stupně vyhověl částečně žalobě

Soud prvního stupně vymezil důvodnost žalobního nároku na náhradu škody v rozsahu 50 %, kdy dovodil odpovědnost vlastníka pozemku, který věděl, že voda stéká z jeho pozemku přirozeným způsobem na pozemek žalobce. Žalovaný vlastník pozemku avšak provedl úpravu pozemku k zabránění stékání další vody až po škodné události, která poškodila žalobci rodinný dům.

Soud prvního stupně také vymezil spoluodpovědnost žalobce, který neučinil žádné opatření, čímž by zabránil hrozící škodě, když si byl vědom, že dochází ke stékání vody na jeho pozemek.

Odlišný názor odvolacího soudu

Odvolací soud však žalobu zamítl, kdy vycházel ze znaleckého posudku, který prokazoval, že poškození rodinného domu je jednoznačně ovlivněno absencí svodu srážek a nefunkční odvodovou drenáží u tohoto domu.

Rodinný dům žalobce tak dle odvolacího soudu při svém založení nebral v potaz přírodní vlivy a rizika stékání dešťových vod z výše položeného pozemku. Žalobce podal dovolání k Nejvyššímu soudu.

Tip: Služebnost okapu a práva na svod dešťové vody

Nejvyšší soud zamítl dovolání

Nejvyšší soud zamítl dovolání žalobce. Nejvyšší soud se ztotožnil s rozhodnutím odvolacího soudu, kdy poukázal na obecnou zásadu, že vlastník pozemku není povinen činit opatření proti přírodnímu působení a přirozenému stékání dešťové vody na sousední pozemek jak stanovuje ustanovení § 1019 nového občanského zákoníku.

Uvedené a citované rozhodnutí (Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 205/2013) naleznete v kompletním znění na webových stránkách Nejvyššího soudu: www.nsoud.cz.

Každý případ takového sporu je individuální. V případě řešení obdobného případu doporučujeme vyhledat právní pomoc advokáta před zahájením soudního sporu ke kvalifikovanému posouzení veškerých okolností.

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.