Čtvrtek 26. dubna. Svátek má Oto.

Státní příspěvek stavebního spoření: Reálně klesl o 84,5 %

Prasátko - peníze - spoření - státní příspěvek

Petr Zámečník

Státní příspěvek je hlavním motivem pro spoření se stavební spořitelnou. Stát na něm ale šetří… a v posledních letech stále více. Za loňský rok poklesly státní výdaje na příspěvek o 7,8 % na 3,947 mld. Kč – nižší byly jen do roku 1997. Příspěvek nejen díky snižování klesl o 84,5 %.

Stavební spořitelny v letošním roce slaví 25 let od vzniku stavebního spoření. V průběhu čtvrtstoletí zažívaly jak své silné okamžiky, tak nad nimi visel mrak nejisté budoucnosti. Důvod? Stát přispíval z rozpočtu na státní příspěvek stavebního spoření nemalou částku a chtěl začít šetřit. Za celé období již přiznal střadatelům přes 200 mld. Kč.

V současnosti je státní příspěvek pouze kapkou v moři bujících státních výdajů. Za rok 2017 stát přiznal příspěvek v objemu 3,947 mld. Kč. Přiznaný objem navíc klesá v posledních letech zrychlujícím tempem. Podepsalo se na tom nejen snížení příspěvku, ale především období nízkých úrokových sazeb, které neumožnilo stavebním spořitelnám nabídnout zajímavé úročení.

Tabulka 1: Vyplacený objem státního příspěvku

Reálně vyplacený státní příspěvek (v daném období)
objem (mld. Kč) přírůstek (%)
1993 0  
1994 0,284
1995 1,112 291,5
1996 2,309 107,6
1997 3,817 65,3
1998 5,068 32,8
1999 6,393 26,1
2000 7,719 20,7
2001 9,313 20,7
2002 11,059 18,7
2003 13,261 19,9
2004 15,337 15,7
2005 16,086 4,9
2006 15,772 -2,0
2007 14,976 -5,0
2008 14,22 -5,0
2009 13,262 -6,7
2010 11,743 -11,5
2011 10,729 -8,6
2012 5,29 -50,7
2013 4,953 -6,4
2014 4,761 -3,9
2015 4,562 -4,2
2016 4,28 -6,2
2017 3,947 -7,8

K nejvyšším nárůstům vyplaceného státního příspěvku docházelo v prvních letech stavebního spoření s tím, jak se produkt dostával do povědomí občanů. Zájem lidí o stavební spoření zůstával silný až do prvního snížení státního příspěvku od 1. 1. 2004.

První snížení státního příspěvku

Státní příspěvek stavebního spoření byl stanoven ve velmi štědré výši 25 % z naspořené částky až 18 tis. Kč ročně, tedy maximálně 4 500 Kč za rok. Průměrná měsíční mzda přitom v roce 2003 dosahovala 5 904 Kč. Stát tak na spoření přidával více než 75 % měsíční hrubé mzdy.

Po dlouhých diskusích nejen v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se politici pod tíhou neutěšené ekonomické situace České republiky a s tím souvisejícím rostoucím deficitům státního rozpočtu rozhodli snížit státní příspěvek. Řešení ale nebylo zdaleka optimální.

Státní příspěvek klesl na 15 % z naspořené částky nejvýše 20 tis. Kč, tedy maximálně 3 000 Kč – a výdaje by tak teoreticky mohly klesnout o třetinu. Bohužel ale z obavy z „retrospektivy zákona“ a možné negativní reakce Ústavního soudu se novinka vztahovala pouze na smlouvy uzavřené po 31. 12. 2003. A protože legislativní proces nějaký měsíc trvá, zažily stavební spořitelny v roce 2003 žně a otevřely rekordní počet účtů.

Výsledkem bylo, že v roce 2004 narostly výdaje státního rozpočtu o více než 2 mld. Kč a o rok později přesáhly rekordních 16 mld. Kč. Teprve pak začaly pozvolna klesat. Na úroveň před snížením státního příspěvku se dostaly až v roce 2010.

Druhé snížení státního příspěvku

Krach banky Lehman Brothers rozpoutal finanční krizi, následovanou hospodářskou recesí a zakončenou dluhovou krizí v eurozóně, z níž se některé státy dosud nevzpamatovaly. Světová recese se pochopitelně podepsala i na malé otevřené české ekonomice. A stát musel opět šetřit.

Poučeni z předchozího nezdaru se vládní politici vydali snížit státní příspěvek stavebního spoření podruhé – a tentokrát i pro dříve uzavřené smlouvy. Všem tak od 1. 1. 2011 klesl státní příspěvek na 10 % z maximálních ročních úspor 20 tis. Kč, tedy nejvýše na 2 000 Kč. A stát o rok později začal skutečně šetřit.

K překvapení opoziční Sociální demokracie, která připravila ze Strakovy akademie první „neúspěšné“ snížení státního příspěvku v čele s Vladimírem Špidlou, Ústavní soud její námitku retrospektivy zamítl. Zrušil pouze 50% „mimořádné zdanění“ státního příspěvku za rok 2010, které by se rovnalo konfiskaci – a u kterého retroaktivitu soud skutečně shledal.

Výsledkem byl 50% propad státních výdajů na státní příspěvek a růst nejistoty stavebních spořitelen a střadatelů – na základě nálezu Ústavního soudu může nyní kterákoli vláda od následujícího roku státní příspěvek opět snížit či zrušit.

Státní příspěvek a jeho budoucnost

V roce 2017 stát vydal na státní příspěvek stavebního spoření 3,947 mld. Kč. Za celých 25 let fungování stavebního spoření na něj stát vydal 200 mld. 253 mil. Kč. V cenách roku 2018 by tato částka přesáhla 256 mld. Kč.

Při průměrné mzdě za rok 2017 ve výši 29 504 Kč tvoří státní příspěvek v maximální roční výši 2 000 Kč necelých 6,8 % průměrného příjmu. Současný příspěvek vyjádřený v cenách roku 1993 dosahuje výše 699 Kč. Reálná výše státního příspěvku tak klesla o 84,5 %.

Celkové výdaje státního rozpočtu činí 1 279,796 mld. Kč. Státní příspěvek v nich představuje pouhých 0,3 %. Nejedná se tak již zdaleka o částku, která by byla z pohledu možných úspor zajímavá. Zejména podíváme-li se na současnou politiku vlády Andreje Babiše v demisi, kde základním mottem je zjevně „přidat všem“. Minimálně do příštích voleb se tak střadatelé o státní příspěvek bát rozhodně nemusí.

Anketa: Má stát zrušit státní příspěvek ke stavebnímu spoření?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *