Státní příspěvek stavebního spoření: Reálně klesl o 84,5 %

Stavební spořitelny v letošním roce slaví 25 let od vzniku stavebního spoření. V průběhu čtvrtstoletí zažívaly jak své silné okamžiky, tak nad nimi visel mrak nejisté budoucnosti. Důvod? Stát přispíval z rozpočtu na státní příspěvek stavebního spoření nemalou částku a chtěl začít šetřit. Za celé období již přiznal střadatelům přes 200 mld. Kč.
V současnosti je státní příspěvek pouze kapkou v moři bujících státních výdajů. Za rok 2017 stát přiznal příspěvek v objemu 3,947 mld. Kč. Přiznaný objem navíc klesá v posledních letech zrychlujícím tempem. Podepsalo se na tom nejen snížení příspěvku, ale především období nízkých úrokových sazeb, které neumožnilo stavebním spořitelnám nabídnout zajímavé úročení.
Tabulka 1: Vyplacený objem státního příspěvku

K nejvyšším nárůstům vyplaceného státního příspěvku docházelo v prvních letech stavebního spoření s tím, jak se produkt dostával do povědomí občanů. Zájem lidí o stavební spoření zůstával silný až do prvního snížení státního příspěvku od 1. 1. 2004.

První snížení státního příspěvku

Státní příspěvek stavebního spoření byl stanoven ve velmi štědré výši 25 % z naspořené částky až 18 tis. Kč ročně, tedy maximálně 4 500 Kč za rok. Průměrná měsíční mzda přitom v roce 2003 dosahovala 5 904 Kč. Stát tak na spoření přidával více než 75 % měsíční hrubé mzdy.
Po dlouhých diskusích nejen v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR se politici pod tíhou neutěšené ekonomické situace České republiky a s tím souvisejícím rostoucím deficitům státního rozpočtu rozhodli snížit státní příspěvek. Řešení ale nebylo zdaleka optimální.
Státní příspěvek klesl na 15 % z naspořené částky nejvýše 20 tis. Kč, tedy maximálně 3 000 Kč – a výdaje by tak teoreticky mohly klesnout o třetinu. Bohužel ale z obavy z „retrospektivy zákona“ a možné negativní reakce Ústavního soudu se novinka vztahovala pouze na smlouvy uzavřené po 31. 12. 2003. A protože legislativní proces nějaký měsíc trvá, zažily stavební spořitelny v roce 2003 žně a otevřely rekordní počet účtů.
Výsledkem bylo, že v roce 2004 narostly výdaje státního rozpočtu o více než 2 mld. Kč a o rok později přesáhly rekordních 16 mld. Kč. Teprve pak začaly pozvolna klesat. Na úroveň před snížením státního příspěvku se dostaly až v roce 2010.

Druhé snížení státního příspěvku

Krach banky Lehman Brothers rozpoutal finanční krizi, následovanou hospodářskou recesí a zakončenou dluhovou krizí v eurozóně, z níž se některé státy dosud nevzpamatovaly. Světová recese se pochopitelně podepsala i na malé otevřené české ekonomice. A stát musel opět šetřit.
Poučeni z předchozího nezdaru se vládní politici vydali snížit státní příspěvek stavebního spoření podruhé – a tentokrát i pro dříve uzavřené smlouvy. Všem tak od 1. 1. 2011 klesl státní příspěvek na 10 % z maximálních ročních úspor 20 tis. Kč, tedy nejvýše na 2 000 Kč. A stát o rok později začal skutečně šetřit.
K překvapení opoziční Sociální demokracie, která připravila ze Strakovy akademie první „neúspěšné“ snížení státního příspěvku v čele s Vladimírem Špidlou, Ústavní soud její námitku retrospektivy zamítl. Zrušil pouze 50% „mimořádné zdanění“ státního příspěvku za rok 2010, které by se rovnalo konfiskaci – a u kterého retroaktivitu soud skutečně shledal.
Výsledkem byl 50% propad státních výdajů na státní příspěvek a růst nejistoty stavebních spořitelen a střadatelů – na základě nálezu Ústavního soudu může nyní kterákoli vláda od následujícího roku státní příspěvek opět snížit či zrušit.

Státní příspěvek a jeho budoucnost

V roce 2017 stát vydal na státní příspěvek stavebního spoření 3,947 mld. Kč. Za celých 25 let fungování stavebního spoření na něj stát vydal 200 mld. 253 mil. Kč. V cenách roku 2018 by tato částka přesáhla 256 mld. Kč.
Při průměrné mzdě za rok 2017 ve výši 29 504 Kč tvoří státní příspěvek v maximální roční výši 2 000 Kč necelých 6,8 % průměrného příjmu. Současný příspěvek vyjádřený v cenách roku 1993 dosahuje výše 699 Kč. Reálná výše státního příspěvku tak klesla o 84,5 %.
Celkové výdaje státního rozpočtu činí 1 279,796 mld. Kč. Státní příspěvek v nich představuje pouhých 0,3 %. Nejedná se tak již zdaleka o částku, která by byla z pohledu možných úspor zajímavá. Zejména podíváme-li se na současnou politiku vlády Andreje Babiše v demisi, kde základním mottem je zjevně „přidat všem“. Minimálně do příštích voleb se tak střadatelé o státní příspěvek bát rozhodně nemusí.