Úroky z úvěrů: Nejvíce zlevnily spotřebitelské půjčky

Měnová politika České národní banky (ČNB) a sousední Evropské centrální banky (ECB) spolu s tiskem peněz ve Spojených státech vedla k masivnímu nárůstu likvidity. A nárůst likvidity vedl k poklesu úrokových sazeb i úvěrových nástrojů. Např. hypoteční úvěry se sice již vzdálily od své rekordní úrovně 1,77 %, nicméně v poslední době opět zlevňují a jejich sazba dle Fincentrum Hypoindexu v září opět poklesla a usadila se na 2,47 %. A v dohledné době nejsou vyhlídky na obrat.
Graf 1: Fincentrum Hypoindex září 2019

Zdroj: Hypoindex.cz
Mnohem méně citlivé na měnovou politiku jsou úrokové sazby úvěrů ze stavebního spoření. Ty jsou sice levnější než hypotéky zpravidla pouze v období výrazného růstu úrokových sazeb hypotečních úvěrů, ovšem mají oproti nim jednu nezanedbatelnou výhodu – není nezbytné jejich zajištění nemovitostí. Tím se stávají možným řešením nejen pro rekonstrukce a modernizace, ale také např. na financování družstevního bydlení. Bývaly též doby, kdy byly nezajištěné úvěry ze stavebního spoření využívány též místo (části) vlastních prostředků nezbytných k získání hypotečního úvěru. To ovšem zakázala ČNB v rámci svého doporučení…
Úvěry ze stavebního spoření jsou zpravidla o něco dražší než hypotéky, ale jsou výrazně levnější než spotřebitelské půjčky. V případě potřeby úvěru nezajištěného nemovitostí jsou přitom právě spotřebitelské úvěry alternativou ke stavebnímu spoření.
Úrokové sazby spotřebitelských úvěrů se dlouhodobě pohybovaly kolem rozmezí od 12,5 % do 15 % ročně. Se změnou měnové politiky České národní banky a zahájením intervencí proti české koruně (kurzový závazek) ovšem začaly znatelně klesat a aktuálně se pohybují kolem 8,5 % ročně. Spotřebitelské úvěry se tak staly nejrychleji zlevňujícími půjčkami.
Graf 2: Vývoj úrokových sazeb úvěrů domácnostem


Zdroj: ČNB, databáze ARAD
Na pokles úrokových sazeb ale vůbec nereagovaly kontokorentní úvěry. Naopak, v průběhu celého sledování úrokových sazeb od roku 2004 stabilně zdražují a k většímu výkyvu došlo jen v období kolem finanční krize. A zatímco kurzový závazek ČNB vedl ke znatelnému snižování úrokových sazeb spotřebitelských úvěrů, úrokové sazby kontokorentů nadále stagnují kolem 18 % ročního úročení.
Nejdražšími bankovními úvěrovými produkty jsou kreditní karty. Jejich uživatel sice může využívat bezúročné období a neplatit žádný úrok v případě, kdy ve stanovené lhůtě splatí celý zůstatek kreditní karty, pokud ale celý svůj dluh neuhradí, banka mu naúčtuje úrokové sazby v průměru kolem 24 % ročně. Jedná se tak řádově o trojnásobně drahý dluh oproti klasickým spotřebitelským půjčkám.

Jak přistupovat k dluhům

Dluhy mohou být přínosné a občas je jejich využití nezbytné. Např. při koupi vlastního bydlení nelze zpravidla postupovat jinak – a i v případě, kdy má domácnost dostatek peněz na koupi bytu či rodinného domu, je zpravidla vhodnější beztak využít hypoteční úvěr.
Jsou dvě poměrně jednoduchá pravidla, jak přistupovat k úvěrování. Striktnější říká, že úvěr si má domácnost brát pouze na to, co jí umožní vydělat či ušetřit peníze. Příkladem kromě koupě nemovitosti je pořízení automobilu, který umožní dopravu do zaměstnání. Nebo využívání kreditní karty v bezúročném období, pokud přináší další benefity (např. vrácení části peněz z nákupu či body, které lze využít).
Méně striktní pravidlo říká, že úvěr je možné čerpat na to, co má životnost delší, než jaká je splatnost úvěru. Tak lze kupříkladu čerpat 5letý úvěr na automobil, který by ale neměl být financován 20letou americkou hypotékou. Toto pravidlo také zamezuje nejrůznějším úvěrům na dovolenou či vánoční dárky (s výjimkou dárků dlouhodobé spotřeby).
V každém případě by si domácnost měla před čerpáním jakéhokoli úvěru spočítat, zda má dostatek zdrojů na jeho splácení – a zda bude mít dostatek peněz i v případě, kdy se nebude dařit zrovna nejlépe.