Realitní krize se České republiky téměř nedotkla. Nebýt nižších objemů prodejů nemovitostí, vyhnula by se jí zcela. A tak zatímco v ostatních zemí Evropy padaly ceny realit o desítky procent, podle údajů Eurostatu české nemovitosti ztratily reálně jen 10 % za poslední čtyři roky.
Nejhůře se realitní krize podepsala v Rumunsku. Reálné ceny nemovitostí do konce loňského roku poklesly na 47 % cen z roku 2008, tedy o více než polovinu. Těžkou hlavu nadělaly padající ceny realit i Irům a Bulharům, jejichž nemovitosti reálně zlevnily o více než 40 %.
Tabulka 1: Index reálných cen bytových nemovitostí
|
Země |
2009 |
2010 |
2011 |
2012 |
Reálná cena nemovitostí (k roku 2008) |
|
Rumunsko |
–26,3 |
–14,4 |
–17,7 |
–9,2 |
47% |
|
Irsko |
–12,7 |
–10,5 |
–15,4 |
–11,7 |
58% |
|
Bulharsko |
–21,6 |
–12,3 |
–9,7 |
–5,3 |
59% |
|
Španělsko |
–5,6 |
–3,6 |
–9,9 |
–16,9 |
68% |
|
Maďarsko |
–8,8 |
–6,2 |
–7,4 |
–9,1 |
72% |
|
Slovensko |
–12,8 |
–5 |
–5,2 |
–5,9 |
74% |
|
Řecko |
0,4 |
–6,5 |
–8,6 |
–12,4 |
75% |
|
Kypr |
–7,2 |
–7,7 |
–9,6 |
–2,2 |
76% |
|
Chorvatsko |
–6,7 |
–9,5 |
–6,1 |
–2,3 |
77% |
|
Dánsko |
–13,3 |
0,2 |
–4,1 |
–5,1 |
79% |
|
Polsko |
–5,2 |
–6,1 |
–5,4 |
–5,9 |
79% |
|
Nizozemsko |
–3,9 |
–3 |
–4,2 |
–8,7 |
82% |
|
Slovinsko |
–10 |
–1,4 |
1 |
–8,4 |
82% |
|
Malta |
–6,9 |
–1,8 |
–2,4 |
0,3 |
89% |
|
Česká republika |
–4,6 |
–1,7 |
–0,5 |
–3,9 |
90% |
|
Itálie |
–0,4 |
–2,2 |
–2,1 |
–5,4 |
90% |
Poznámka: Deflovaný index cen bytových nemovitostí (nebo reálný index cen bytových nemovitostí) je poměr mezi indexem cen bytových nemovitostí (HPI) a deflátorem národních účtů pro soukromou konečnou spotřebu (domácností a institucí sloužících domácnostem). Tento ukazatel měří inflaci na trhu bytových nemovitostí ve vztahu k růstu cen (inflaci) v konečné spotřebě domácností a institucí sloužících domácnostem. Tento ukazatel zachycuje cenové změny všech obytných nemovitostí kupovaných domácnostmi (byty, rodinné domy, řadové domy atd.), nových i stávajících, bez ohledu na jejich konečné užití či předchozího majitele. V úvahu jsou brány jen tržní ceny, proto jsou vyloučena obydlí postavená vlastními silami. Cena pozemku je započtena.
Zdroj: Eurostat, ČSÚ, vlastní výpočet
Obdobně jako Česká republika podle dostupných statistických údajů dopadla i Itálie a Malta. Bohužel u velkých zemí (Německo, Francie, Velká Británie) nejsou k dispozici data za všechny čtyři roky a reálný dopad krize do cen nemovitostí nelze spočítat.
V Německu v roce 2009, kdy ostatní země utrpěly nejhlubším poklesem cen nemovitostí, došlo dokonce k jejich reálnému růstu o 0,8 %. Pokles se dostavil až o rok později, a i ten byl spíše na úrovni statistické chyby (-0,9 %).
Nejhlubší propad cen nemovitostí nastal v roce 2009 v Lotyšsku (-39,2 %) a Litvě (-32,9 %). V obou zemích pokračoval i v roce 2010, kdy lotyšské nemovitosti ubraly dalších 9,5 % a litevské s poklesem o 8,6 % jen mírně zaostávaly.
Sousední Slovensko se drží ve středu startovního pole s poklesem o 26 %. Je v těsném závěsu za Řeckem a Kyprem, jejichž ceny nemovitostí se snížily o něco méně.
Jiná statistika jiný mrav
Veškeré statistiky vycházejí z dostupných údajů. Navíc se jedná o průměrné hodnoty, které o jednotlivých nemovitostech vypovídají jen velmi málo. Stejně tak, jak se liší cena bytu nejen podle regionu, ale i podle polohy, podlaží a kvality okolí, liší se i pohyby cen v krizi. Např. v Libereckém kraji poklesly ceny bytů mezi roky 2008 a 2010 o 19 %, v Jihočeském dokonce vzrostly o 2 %.
Statistiky Českého statistického úřadu zveřejněné v březnu letošního roku hovořily o cenovém propadu během krize v České republice o 9,1 % – bez započítání inflace. Tento údaj tedy rámcově podporuje údaje Eurostatu.
