Papírování nekončí, ale začíná
Nový zákon o úvěru mění především postupy při refixaci či podmínky předčasného splácení. Úpravy se dočkají například i výše smluvních pokut. Banky budou muset zajistit také všechny vstupy pro výpočet roční procentní sazby nákladů (RPSN). Pro některé banky představuje splnění zákonných povinností jen nepatrné úpravy. „Pracujeme na implementaci drobných změn do procesů a smluvní dokumentace,“ říká Petra Kopecká z Raiffeisenbank.
Banky budou muset proškolit své zaměstnance a splnit tím požadavek na odbornou způsobilost při prodeji spotřebitelských úvěrů. Nové podmínky (nové smlouvy, vykonávání kontrolní činnosti) čekají také na externí zprostředkovatele.
Zákon klade větší nároky na dokumenty, které jsou klientovi k dispozici při sjednávání úvěru i v průběhu splácení. „Administrativní náročnost se výrazně zvýší jak pro klienta, tak pro poskytovatele. Viditelné je to například na množství informačních povinností, které zprostředkovatelé a poskytovatelé vůči spotřebiteli musí uvádět. Klient by se s nimi měl seznámit. Mírný nárůst administrativy pak souvisí i s verifikací doloženého příjmu, kde lze očekávat mírné navýšení množství podkladů od klienta,“ říká Marie Mocková z Hypoteční banky.
Hodnocení úvěruschopnosti klienta
Většina bank má již v současné době nastavené postupy posuzování klienta a jeho schopnosti splácet úvěr adekvátně v souladu s novým zákonem. Přístup ke klientovi by se něměl příliš měnit. „Nicméně pro zvýšení právní jistoty jsme rozšířili informace poskytované klientem a dalšími stranami tak, aby byla umožněna dostatečná verifikace údajů,“ říká Marie Mocková z Hypoteční banky.
Banky musí reagovat nejen na nový zákon o úvěru, ale zároveň i na doporučení České národní banky (ČNB). „K posuzování úvěruschopnosti klientů jsme vždy postupovali odpovědně a v zásadě nebudeme podmínky v souvislosti se zákonem měnit. Druhou věcí je, že musíme reagovat na doporučení ČNB, která zpřísňuje některé parametry ve vztahu k poskytování spotřebitelských úvěrů, a zejména pak u hypoték,“ říká Alena Nováková, tisková mluvčí Expobank. ČNB kromě jiného zpřísnila svá doporučení k poskytování hypoték s vyšší LTV. Od 1. října 2016 klesne maximální doporučení výše LTV ze 100 % na 95 % a od 1. dubna 2017 pak na 90 %.
REKLAMA
Doplatí na změny klient?
Některé banky již nyní připouští, že by na změny mohl doplatit klient. „V reakci na administrativní zátěž bank může dojít k navýšení úrokových sazeb, v tuto chvíli však neumíme odhadnout, v jaké míře,“ dodává Marie Mocková. Růst úroků připouští i Michal Teubner z Komerční banky: „Banky budou zcela přirozeně inklinovat k tomu si tyto dodatečné náklady kompenzovat. Může se stát, stejně jako se to stává u řady jiných regulatorních opatření, že dodatečné náklady zákonné regulace ponesou vedle bank i samotní klienti.“
Jiné banky zatím nechtějí nechat platit klienta. „Implementované změny samozřejmě znamenaly navýšení našich nákladů, nicméně tyto náklady nechceme přenášet na naše klienty,“ říká Petra Kopecká. „Bezpochyby pro všechny poskytovatele úvěrů náklady na implementaci zákona představují nemalé investice, ale neměly by mít dopad na zvyšování úrokových sazeb,“ věří Pavla Hávová z ČSOB. „Předpokládáme, že náklady se sice zvýší, zejména při implementaci pravidel nového zákona, ale zásadní nárůst nákladů v další fázi neočekáváme,“ uvádí Alena Nováková.
Banky se v souvislosti s novým zákonem vyrovnávají především se zvýšenou administrativní náročností. Jelikož se ale banky na změny připravují již několik měsíců, měly by splnit všechny zákonem požadované podmínky včas. „Vzhledem k časovému předstihu, ve kterém jsme se požadavky nového zákona začali zabývat, nám termín jeho účinnosti dává dostatek prostoru pro finalizaci všech úprav,“ dodává Petra Kopecká.
