Navyšujete cílovou částku? Pozor na změnu tarifu!

Navýšení cílové částky lidé dělají obecně ze dvou důvodů. Prvním z nich je potřeba získat vyšší úvěr na rekonstrukce či jiné státem posvěcené účely, druhým je touha po prodloužení spoření. Prodlužování spoření nad šest let má smysl u starších, lépe úročených smluv, kdy bylo možné získat až 3% úrok, navíc ještě s úrokovým bonusem ve výši 50 %. Takové smlouvy ale stavební spořitelny beztak postupně vypovídají a zbavují se jich. V obou případech je ale potřeba dát pozor na změnu tarifu.

Změna tarifu může být vyvolána ze strany klienta. Kupříkladu chce změnit svůj spořicí tarif na úvěrový. Po řádné kalkulaci nákladů (včetně nákladů na změnu tarifu a jiných možností financování) to může mít smysl. Ovšem ke změně tarifu dochází i v případech, kdy si to klient často ani neuvědomí. Stačí navýšit cílovou částku stavebního spoření v situaci, kdy stavební spořitelna původní tarif již aktivně nenabízí. A klient se pak nestačí divit, jaké poplatky mu spořitelna naúčtovala.

Poplatky za změnu tarifu

Vzpomínáte si na situaci, kdy se stavební spořitelny čertily nad tím, že u již uzavřených smluv mělo dojít ke změně státního příspěvku od následujícího roku? Hojně se odvolávaly na „retroaktivitu“ a její nepřípustnost. Já si na toto vzpomenu vždy, když v sazebníku stavebních spořitelen očima přejedu na „poplatek za změnu tarifu“.

Poplatek za změnu tarifu u dvou z pěti stavebních spořitelen (ČMSS a RSTS) vychází z úrokových sazeb. Pokud měl kupříkladu klient úrokovou sazbu u původního tarifu ve výši 3 % a navýší cílovou částku se změnou tarifu s 1% úrokovou sazbou, bude činit poplatek za změnu tarifu „2/3 dosud připsaných úroků“. Tedy jako kdyby byla smlouva úročena nižší sazbou od jejího sjednání. A je to ještě horší.

Klient ve skutečnosti zaplatí víc, než kolik uvádí sazebník. Důvodem je daň z příjmů z připsaného úroku. Když stavební spořitelna připisuje úrok, zaznamená jeho připsání ve dvou účetních položkách, které se zobrazí na výpisu z účtu: Připsaný úrok a daň z úroku. Když ale počítá poplatek za změnu tarifu, na výši stržené daně se již neohlíží. V extrémním případě u RSTS při přechodu z 3% na 0,1% tarif zaplatí klient o 13,7 % více, než kolik si vydělal na čistém úroku…

Tabulka 1: Poplatky za změnu tarifu

* pro smlouvy uzavřené do 12. 10. 2014

Zdroj: Sazebníky poplatků stavebních spořitelen

Na základě změny úrokové sazby stanovují poplatek za změnu tarifu dvě stavební spořitelny – Českomoravská stavební spořitelna (Liška, ČMSS) a Raiffeisen – stavební spořitelna (RSTS). Modrá pyramida (MPSS) má poplatek také stanoven podílem z dosud připsaných úroků, ale fixně na 1/3 bez ohledu na výši úrokových sazeb před změnou a po změně tarifu.

Stavební spořitelna České spořitelny (Buřinka, SSČS) v sazebníku poplatek za změnu tarifu vůbec nemá. Historicky vždy nabízela pouze jeden tarif a poplatek nezavedla ani při snížení úrokových sazeb. Pokud klient navýší cílovou částku, dojde sice ke změně tarifu, ovšem změní se pouze úroková sazba – a pochopitelně jako u všech stavebních spořitelen zaplatí poplatek z navýšení cílové částky (nejčastěji ve výši 1 % z rozdílu cílových částek).

Wüstenrot – stavební spořitelna (WSTS) sice v sazebníku poplatek za změnu tarifu má, ale při první změně neúčtuje nic a při druhé a další změně tarifu naúčtuje fixní poplatek 100 Kč. Tento poplatek se ale vztahuje pouze na smlouvy uzavřené do 12. 10. 2014. Pro novější účtuje poplatek 1 % z cílové částky. Navíc nelze u starších smluv přecházet na nové ProÚvěr, ale pouze měnit tarifní variantu. Spořitelna také umožňuje navýšení cílové částky pouze za účelem čerpání vyššího úvěru.