Středa 26. září. Svátek má Andrea.

Nemusíte utrácet za novostavbu. Seconhandové byty jsou o čtvrtinu levnější

Monika Lukešová

Stále se mluví o tom, že ceny nemovitostí stále mírně rostou. Většina statistik se ale týká novostaveb. Každopádně jsou tu ještě tzv. seconhandové byty, ať už to jsou starší byty v paneláku, v činžáku, nebo již užívané byty v novostavbě. Jejich ceny také spíše rostly, ale tyto byty jsou rozhodně dostupnější a je jich na rozdíl od novostaveb dostatek.  

Secondhandový byt je cokoli, co už mělo jiného majitele než developera. Může tedy jít o pět let starý developerský projekt, který někdo koupil a nyní ho prodává, nebo také o byt v domě z roku 1950 kde se vystřídalo hned několik vlastníků,“ vysvětluje Tomáš Hejda z RE/MAX.

Růst cen má mnoho důvodů

Když rostou ceny novostaveb, po chvíli se tento trend odráží i v cenách starších neboli seconhandových bytů. Prodávající srovnávají lokalitu, dispozice bytu a přičítají k prodejní ceně peníze, které vložili do rekonstrukce staršího bytu.

Tím pádem jsou seconhandové byty levnější, ale jejich ceny přes nárůst pomalu začínají spíše stagnovat. Ušetřit se dá na bytech určených k rekonstrukci, nebo případně zvolit jinou lokalitu. Na okrajích měst už ceny stagnují nebo rostou jen mírně.

Nárůst cen v posledních třech letech má mnoho příčin, o kterých se mluví zeširoka – pomalá výstavba, pokračující čistá migrace, relativně slabá koruna podporující spekulativní poptávku ze zahraničí, bezbřehý optimismus domácností (viz historické minimum míry úspor), Airbnb, historicky bezprecedentně nízké sazby atd. V podstatě je to pro zájemce o bydlení dokonalá bouře,“ komentuje situaci Martin Lobotka, hlavní analytik Conseq Investment Management.

V Praze je nejvyšší mzda, ale nejdražší byty

Průměrná mzda v celé České republice rostla meziročně o 8,6 procenta. Podle serveru Bezrealitky.cz ceny napřímo prodávaných domů a bytů se zvedly v průměru o 12 procent.

Na bydlení Pražané šetří nejdéle z celé České republiky. Na rodinný dům v hlavním městě by bylo i tak potřeba neuvěřitelných 467 průměrných hrubých platů – tedy 39 ročních.

Průměrnou cenu nemovitostí v Praze zvyšují hlavně luxusní domy a vily přímo v centru města, po kterých je dlouhodobě vysoká poptávka. Byty jsou v hlavním městě o hodně levnější, k nákupu průměrného bytu je potřeba 130 průměrných hrubých platů – tedy 11 ročních.

Ve srovnání s cenami novostaveb, kterou udávají developeři, je nákup staršího bytu přímo od majitele asi o čtvrtinu levnější.

V rámci České republiky je nejdostupnější bydlení v Ústeckém kraji, kde je možné koupit nemovitost k bydlení již za necelé čtyři celoroční hrubé mzdy a následně v kraji Moravskoslezském a Karlovarském lehce přes čtyři celoroční hrubé mzdy.

„Na druhou stranu je pozitivní, že mimo Prahu na trhu s přímým prodejem nemovitostí neočekáváme žádné zásadní zemětřesení. Nemovitosti z druhé ruky se drží ve stabilní cenové hladině a čím více budou lidé využívat přímý prodej bez nutnosti započítávat do ceny nemovitosti provizi, tím lépe,“ uzavírá Hendrik Meyer, výkonný ředitel Bezrealitky.cz.

Podle něj si v posledních třech měsících si lidé mezi sebou prodali o 75 procent více nemovitostí než na začátku roku. Tuto možnost prý lidé stále častěji upřednostňují před prodejem prostřednictvím realitních makléřů. Ale obě varianty mají svá úskalí.

Pražané šetří na byt déle než obyvatelé Vídně a Berlína

S vysokými cenami nemovitostí se nepotýká jen Česká republika. Ale u nás jsou přeci jen ceny vzhledem k příjmům vyšší. Podle portálu Numbeo.com musí obyvatelé Prahy šetřit nabyt déle, než například lidé v Berlíně, Vídni či Bratislavě.

Tento portál srovnává náklady na pořízení stejně velkého bytu ve vybraných městech ve vztahu k úrovni příjmů v daném místě. Pracuje tedy s kupní sílou místních lidí. Na webu Numbeo.cz je možné také porovnat poměr ceny stejně velkého bytu vzhledem k příjmu domácnosti. Tedy kolik let na takový byt domácnost vydělává.

Počítá se zde s mediánovou cenou za byt o ploše 90 metrů čtverečních a disponibilní měsíční příjem domácnosti je počítán jako 1,5násobek mediánového příjmu jednotlivce v daném místě.

V Praze vydělává domácnost se středním příjmem na 90metrový byt 17,09 let, v ostatních hlavních městech našich sousedů je to o hodně méně: v Berlíně 10,56 let, ve Varšavě 11,94, v Bratislavě 12,83 a ve Vídni 13,30.

Toto by mělo být varováním pro hlavně Prahu, která pracuje ve svém připravovaném Metropolitním plánu s představou, že budou zastavovány jen nevyužité plochy uvnitř města. Situace Mnichova však jasně ukazuje, že soustředění výstavby pouze uvnitř města vede kvůli k vyšším cenám pozemků blíže centru k dalšímu zdražování bytů,” uvádí Evžen Korec, generální ředitel a předseda představenstva EKOSPOL.

Korec dále dodává, že okrajové lokality měst jsou mezi zájemci o nové bydlení nejžádanější, jak kvůli svým nižším cenám, tak zároveň dobré dopravní dostupnosti i plné občanské vybavenosti.

Praha Berlín Vídeň Varšava Bratislava Mnichov
Kolik let vydělává domácnost na nový byt * 17,09 10,56 13,30 11,94 12,83 16,44

Zdroj: Numbeo.com, Ekokspol, údaje k 1. 8. 2018

* Počítá se mediánová cena za byt o ploše 90 m2 v daném městě, za disponibilní příjem domácnosti se považuje 1,5násobek čistého mediánového příjmu jednotlivce v daném místě

Půjčka pro mladé prý moc nepomůže

Pokulhávající výstavba a nedostatek stavebních pozemků tak učinily bydlení v našem hlavním městě výrazně dražší a nedostupnější než v okolních metropolích. Alespoň trochu by teď mohla půjčka pro mladé do 36 let. Stát půjčí mladým buď 300 tisíc korun na rekonstrukci, 1,2 milionu korun na koupi bytu, nebo až dva miliony na stavbu domu. Podrobnosti se dočtete v článku Státní půjčky pro mladé nejsou lékem na nedostupnost bydlení

Anketa: Dáváte přednost bydlení v novostavbě, nebo ve starší nemovitosti?

Zobrazit výsledky

Nahrávání ... Nahrávání ...

Předchozí článek: «
Následující článek: »

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.