Text: Jana Zámečníková
15. 08. 2018
Státní půjčky pro mladé nejsou lékem na nedostupnost bydlení
Mladí do 36 let mohou od dnešního dne zasílat své žádosti o státní půjčku na bydlení. Stát jim půjčí maximálně dva miliony korun. To na bydlení v Praze a větších městech ale nestačí. Rozpůjčovat navíc hodlá jen 650 milionů korun. Na půjčku tak dosáhne jen hrstka vyvolených. Problém s dostupností bydlení se rozhodně nevyřeší.
Ministerstvo pro místní rozvoj obléklo v červnu půjčky na bydlení pro mladé do nového kabátu. Rozšířil se okruh lidí, kteří mohou o půjčku žádat. Kromě mladých rodin pečujících o dítě do šesti let, z nichž alespoň jeden je mladší 36 let, mohou nově o půjčku požádat i manželé nebo registrovaní partneři bez dětí. Pokud ovšem manželé nejsou, je dítě do šesti let podmínkou.
Zvýšila se také maximální výše půjčky až na dva miliony korun. Na modernizaci bytu půjčí stát až 300 tisíc korun, na koupi bytu maximálně 1,2 milionu korun a na stavbu nebo koupi rodinného domu až dva miliony korun.
Kapka v hypotečním moři
Pro letošní rok je ve Státním fondu rozvoje bydlení (SFRB) připraveno pro mladé 650 milionů korun a v dalších letech plánuje stát přispět jednou miliardou korun ročně. Ani miliarda korun ale hypoteční trh nevytrhne.
Pro srovnání jen za loňský rok poskytly banky podle ukazatele Fincentrum Hypoindex více než 109 tisíc hypotečních úvěrů za téměř 226 miliard korun. Pokud by tedy každá rodina dostala maximální částku dva miliony korun, dostalo by se pouze na 325 rodin.
„Ani slibovaná miliarda by nebyla tedy víc než půl procenta z peněz, které si lidé na bydlení ročně vypůjčí. Takto nastavené státní půjčky mladým dostupnost bydlení nezlepší,” myslí si Daniel Kotula z RE/MAX City.
V Praze na státní půjčku zapomeňte
Omezující je i maximální výše půjčky, která je stanovena na dva miliony korun. Nad touto hranicí se průměrná výše hypotéky za celou Českou republiku drží nepřetržitě od listopadu 2016. V červnu dosáhla průměrná hypotéka podle Fincentrum Hypoindexu téměř 2,15 milionu korun.
“Vzhledem k současným cenám nemovitostí jsou nabízené prostředky nedostatečné pro podstatnou část zájemců hledajících bydlení ve větších městech, zejména pak v Praze,” uvedla Lucie Tůmová, realitní makléřka z dumrealit.cz.
“Vzhledem k finančním limitům úvěru za ně lidé prakticky nemohou pořídit nemovitost v krajských městech. Problém s bydlením většiny mladých tak program neřeší,” potvrzuje Jan Boruta z portálu FÉRmakléři.cz.
Stanovené limity odpovídají spíše nemovitostem v menších městech či na venkově. Zde ale vzhledem k nižším příjmům obyvatel nemusí postačit maximální lhůta pro splacení úvěru stanovená na 20 let.
Státní půjčky na bydlení navíc neřeší ani problém nedostatku vlastních prostředků. Stát totiž půjčí maximálně 80 procent skutečných nákladů na výstavbu nebo koupi, u rodinných domů je zahrnuta i pořizovací cena pozemku. Zájemce si tak při maximální půjčce dva miliony korun bude muset připravit 400 tisíc korun ze svého.
Přesto má státní půjčka pro mladé i své výhody. „Jedinou výraznější výhodou státní půjčky, nepočítáme-li drobné úlevy za narozené dítě, je velmi dlouhá doba fixace jednoprocentní sazby. Ta může některé rodiny přimět uvažovat o státní půjčce,“ vysvětluje Evžen Korec.
Posouzení se zájemci nevyhnou
Od října budou muset i mladí zájemci o státní půjčku na bydlení splňovat přísnější kritéria České národní banky. „Nepředpokládám, že by stát byl při posuzování zájemců o státní půjčku benevolentnější než komerční banky. I on bude muset velmi přísně posuzovat schopnost domácnosti splácet své závazky, což jistě vyřadí další velkou skupinu mladých zájemců,“ míní Evžen Korec.
Státní půjčky na bydlení pro mladé tedy rozhodně lékem na nedostupnost bydlení nejsou. „Pokud vláda chce opravdu řešit napjatou nemovitostní situaci svých občanů, pak by mohla přemýšlet raději třeba o zrušení daně z nabytí nemovitosti,” myslí si Daniel Kotula.
