Průzkum: Češi chtějí bydlet v domech, hypotéky se však bojí

Pokud lidé chtějí vlastní bydlení, problémem je často spíš pozemek než samotná stavba. V případě, že tedy nemají vlastní grunt nebo větší finanční zástavu v podobě jiné nemovitosti, do hypotečního úvěru se zrovna nehrnou. Nejde ani tak o úrokové sazby, které jsou momentálně stále na velmi nízké úrovni, ale o zadlužení na hodně dlouhou dobu. Hypoteční úvěr většinou klienti splácejí dvacet až třicet let.

„Češi chtějí bydlet ve vlastním, a to nejlépe v domě. Je tedy na čase, aby samotní developeři a stavební firmy začali společně s bankovními domy hledat nové cesty, které to zejména mladých rodinám umožní,“ upozorňuje finanční analytik společnosti Ekonomické stavby Miroslav Lebl.

Z průzkumu vyplynulo, že lidé jsou schopni a ochotni věnovat na vlastní bydlení částku mezi osmi až deseti tisíci korun měsíčně. Momentálně se dokonce hypotéka vyplatí víc než nájem. Hypoteční úvěry jsou levné, proto se splátky pohybují zhruba na stejné úrovni jako nájemné. Samozřejmě záleží na konkrétní situaci dané domácnosti.

Co nás zajímá na hypotékách?

Než si klient vezme hypotéku, měl by si srovnat nabídky různých bank. Při hypotéce ve výši dvou milionů, může rozdíl mezi sazbami činit zhruba tisíc korun měsíčně, tedy 12 tisíc korun ročně.

Tabulka: srovnání měsíčních splátek podle dvou úrokových sazeb

Úrokové sazby zajímají podle průzkumu ING Bank jen necelou třetinu Čechů, kteří se chystají pořídit si hypotéku. V Evropě se sazbami zabývá zhruba 40 procent žadatelů, Česká republika se tak řadí lehce pod evropský průměr. Nejčastěji úrokové sazby porovnávají Poláci, Turci a Rumuni. Nejmenší zájem pak o úroky jeví Nizozemci.

„I přesto, že více než 70 % Čechů uvádí, že má povědomí o úročení svých úspor, jen třetina z nás porovnává nabídky úrokových sazeb různých bankovních domů. Neznalost neomlouvá, a nemohou se tedy divit, že se jejich finanční rezervy nezúročují podle jejich představ. Většina bank nabízí ke spořicím produktům i další služby jako termínované vklady nebo investice do podílových fondů, které pomohou dosáhnout na vyšší procenta úročení či výnosu,“ doplňuje Libor Vaníček, ředitel retailové části ING Bank ČR.

Většina Čechů také považuje úrokové sazby za nevýhodné. Pozitivní náhled na úrokové sazby u hypotečních úvěrů mají Poláci a Francouzi. Za krajně nevýhodné je považují hlavně Italové, Rakušané a Slováci.

„Rozčarování poloviny našich spoluobčanů z výše úrokových sazeb je na jednu stranu pochopitelné. Je ale potřeba zohlednit fakt, že i nízký výnos a jakákoliv forma spoření jsou vždy výhodnější, než když peníze leží ladem doma nebo na běžném účtu, kde z nich navíc ukrajují poplatky,“ komentuje Libor Vaníček.