Kdo je typickým zájemcem o hypoteční úvěr?

Čtvrtina klientů, kteří se průzkumu zúčastnili má hypotéku a pětina spotřebitelský úvěr. Nejvíce si hypoteční úvěr berou lidé ve středním věku. Největší zájem však není o nejdelší splácení hypotečního úvěru, ale hypotéku si lidé sjednávají převážně na 20 let.
Výše hypotečních úvěrů také není nijak závratná. Nejčastěji je hypoteční úvěr ve výši 1-2 miliony, což také potvrzuje ukazatel Fincentrum Hypoindex, podle kterého od listopadu roku 2016 průměrná výše hypotéky překročila dva miliony korun a zatím pod tuto hranici neklesla. Letos v březnu pak byla průměrná výše hypotéky 2 118 087 korun.
Naprostá většina hypoték míří na nákup vlastního bydlení. Podle průzkumu je málo hypotečních úvěrů použito na pořízení nemovitosti za účelem investice.
Vlastní úspory, které jsou momentálně potřebné na pořízení hypotéky, lidé čerpají ze svých běžných a spořicích účtů (70 %). Převážně starší lidé v takových případech využívají úvěr ze stavebního spoření (34 %). Často jde také o kombinaci více zdrojů financování.
Investice do nemovitostí respondenty nijak zvlášť neláká. To potvrzuje také fakt, že téměř polovina oslovených neměla vůbec ponětí, jak a zda je investice do nemovitostí výhodná.
„Průzkum potvrdil náš předpoklad, že si ve velké většině Češi berou hypotéku, aby si zajistili vlastní bydlení, a ne aby „spekulovali“ na současný trend růstu cen nemovitostí,“ upřesňuje Vladimír Staňura, hlavní poradce ČBA.
Hypotéku si berou především lidé ve středním věku. Ti, kteří teprve začínají budovat svoji kariéru o hypotéce zatím jen uvazují. Podíl osob s hypotékou souvisí s dosaženým vzděláním a příjmem. Průzkum ukázal, že čím vyšší vzdělání a příjem, tím je pravděpodobnější, že si lidé vezmou hypotéku.
Nejvyšší hypotéky mají lidé ve středních letech. Hypoteční úvěr přes tři miliony si berou především muži s vyšším příjmem. U lidí starších 45 let jsou pak obvyklé hypotéky do jednoho milionu korun.
Pětina respondentů má také spotřebitelský úvěr, ten ale mnohdy nemusí mít u bankovní společnosti. Úvěr bývá nejčastěji využíván ke koupi automobilu (33 %). „Nelze přehlédnout, že dle výzkumu si 26 % – především starších – klientů bralo úvěr v hotovosti. Banky ale mají pro posuzování poskytování spotřebitelských úvěrů nastavená přísná pravidla a klienty si důkladně prověřují,“ uzavírá Staňura.

Lidé bankám důvěřují víc než ostatním institucím

Bankovnictví se v České republice podle průzkumu těší celkem vysoké důvěře. Na 84 procent respondentů oceňuje hlavně zabezpečení dat.
Banky v testu důvěry obsadily první místo před veřejnými zdravotnickými zařízeními, leteckými společnostmi, ale třeba i společnostmi zajišťujícími dodávku energií, státními úřady či pojišťovnami. „České banky se těší skvělé kondici, což je především zásluhou konzervativního řízení rizika, a tedy odpovědného přístupu k péči o úspory klientů,“ dodal Staňura.
Největší potenciální nebezpečí úniku dat podle respondentů hrozí u internetových obchodníků s nezabezpečenými stránkami a u nebankovních poskytovatelů půjček.
Samozřejmě jsou lidé, kteří banku chtějí změnit a jsou věci, které se jim na bankách nelíbí. I když Češi banku změnit chtějí, neznamená to, že k tomu opravdu dojde. Banky totiž často při zjištění, že chce klient jejich finanční ústav opustit, dají nabídku, která se „neodmítá“. Lidé pak u banky zůstanou a případně si pořídí další účet navíc u konkurence.
 „O změně banky podle výzkumu uvažovala zhruba třetina klientů, nicméně z nich pouze 2 % skutečně hlavní banku změnilo a 35 % začalo využívat služeb i další banky,“ uvádí Jana Hamanová, ředitelka výzkumu agentury SC&C.

Co by chtěli lidé na bankách změnit?

Každoročně se opakují prakticky stejná přání, která by klienti přáli změnit:

• Zcela zrušit poplatky (zmiňováno klienty všech bank)
• Zvýšení úroku u vkladů/spořícího účtu -zmiňováno klienty všech bank bez rozdílu
• Více bankomatů a poboček své banky (častěji zmiňováno klienty malých bank)

Průzkum provedla pro ČBA agentura SC&C. Průzkumu se zúčastnilo 1 050 respondentů ve věku mezi 18 a 70 lety z celé ČR, kteří vlastní bankovní účet. Sběr dat probíhal online a po telefonu ve dnech 31. ledna až 23. února 2018.